Žít ve svobodě.

Po listopadu 1989 jsme měli obrovské štěstí. Svobodu u nás vybojovali a pak budovali lidi, kteří byli vnitřně svobodní. Dokázali být svobodní už za totality!

Dnes, když se dostanete do vysoké politiky, tak už s sebou táhnete spoustu vazeb. Prošli jste spoustou stranických voleb a jednání, bavili se s vámi nebo se chtěli bavit různí lobbisti, zájmové skupiny… Tohle všechno vás může hodně ovlivnit a svazovat.

Jenže jestli chceme dělat věci správně, tak i dnes musíme zůstat vnitřně svobodní. A dělat dobré věci bez strachu, že přijdeme o věci, které nejsou tak důležité.  Že ztratíme záři reflektorů, úctyhodné funkce, poplácávání po ramenou…

Díky tomu, co se stalo před třiceti čtyřmi lety už nemusíme lhát sobě ani druhým, nemusíme se přetvařovat, můžeme žít v pravdě a nemusíme se bát.

Ale bojovat za to musíme pořád. Často sami se sebou.