Oficiální část programu začala slavnostním nástupem jednotek integrovaného záchranného systému a předáním záslužných medailí. Den kraje pokračuje doprovodným programem, který potrvá až do 18 hodin.

Hejtman Jiří Štěpán ve středu 8. května předal Záslužné medaile Královéhradeckého kraje členům IZS a Pamětní medaile hejtmana významným osobnostem regionu. Stejně jako loni je mohla nominovat široká veřejnost. Rezortní medaile předali krajští ředitelé Integrovaného záchranného systému Královéhradeckého kraje.

„Královéhradecký kraj byl v loňském roce oceněn jako nejlepší místo pro život. Velký podíl na tom mají právě záchranné složky, díky kterým je náš region jedním z nejbezpečnějších v celé České republice. Na kvalitě života se podílejí také významné osobnosti z řad například lékařů, umělců, sportovců a učitelů. Ti všichni dělají Královéhradecký kraj lepší místem. Za to všem patří velký dík,“ řekl během slavnostního ceremoniálu hejtman Jiří Štěpán.

Odpolední program Den kraje nabídne koncert hradeckého smyčcového orchestru Smiling String Orchestra, kapely Josef IX. & Mina, kapely Band-a-SKA. Oslavy završí koncert Pavla Callty v 16:30. Vedle toho je Den kraje i dnem otevřených dveří úřadu, kdy mají návštěvníci jedinečnou příležitost prohlédnout si krajské sídlo zevnitř.

Ocenění Pamětní medailí hejtmana:

Luboš Šmída
za celoživotní rozvoj kulturního a společenského života v Ledcích
Luboš Šmída přes čtyři desítky let pořádá kulturní společenské akce v Ledcích na Hradecku. Před 43 lety například založil a dodnes pořádá legendární Ledeckou lávku, jako pořadatel je podepsaný také pod pravidelným srazem fanoušků motocyklů značky Jawa, kterých se každoročně v Ledcích sejdou tisíce.

Miloň Čepelka
za humor a radost, kterou celý život rozdává i v Královéhradeckém kraji
Miloň Čepelka stál u zrodu legendárního Divadla Járy Cimrmana a v jeho divadelních rolích dosud ztvárňuje nezapomenutelné postavy, které se dnes již staly téměř součástí lidové kultury. Kromě herectví se také věnuje psaní televizních a rozhlasových her, pohádek, básní, písní, novel a povídek, ve kterých spojuje svůj jedinečný cit pro český jazyk s jemným humorem.

Petr Hirsch
za obětavou a neúnavnou pomoc druhým
Petr Hirsch ve svém osobním volnu pomáhá nemocným lidem po těžkých onemocněních páteře. Věnuje se například vozíčkářům v žirečském Domově sv. Josefa, kde pro zdejší klienty pořádá různé kulturní akce. Za pomoci sponzorských darů také splnil vozíčkáři Janu Duškovi jeho velký sen, a to pouť napříč Španělskem do Santiaga de Compostela. Spolu putovali pěšky více než 600 kilometrů za každého počasí a pouť jim trvala měsíc a tři dny. O jejich pouti vznikl dokumentární film Camino na kolečkách.

David Šimon
za záchranu lidského života
Policista David Šimon na konci března loňského roku v době osobního volna poskytl neodkladnou první pomoc ženě, kterou postihla mozková mrtvice. Jeho pohotovost a rychlé jednání zachránily ženě život.

Milič Světlík
za celoživotní a obětavou péči o pacienty
Doktor Milič Světlík věnoval svůj profesní život péči o nemocné. Jako řadový lékař a později primář chirurgického oddělení v opočenské nemocnici poskytoval zdravotní péči na špičkové úrovni a nezapomínal ani na lidskost a vlídnost k pacientům. Když skončil práci chirurga, našel Milič Světlík místo v Domácím hospici Setkání, kde nadále pomáhá zdejším pacientům. Je to člověk, který má vždy po ruce slova podpory, humor a nadhled. V hospici pracuje dobrovolně bez nároku na mzdu.

Radek Balcárek
za dlouholetou propagaci Královéhradeckého kraje, za pořádání kulturních a vzdělávacích akcí
Radek Balcárek vede už od roku 1992 se svým týmem projekt vzpomínkových akcí na prusko-rakouskou bitvu u Hradce Králové z roku 1866. Projekt souhrnně nazvaný Königgrätz 1866 se stal jednou z nejvýznamnějších společensko-historických akcí v Evropě. Pietní, naučná a reálná forma zpracování projektu láká milovníky historie a turisty z celého světa již 25 let. Svým precizním přístupem ke ztvárňování historických reálií byl Radek Balcárek několikrát povolán ke spolupráci na dobových filmech, jako například Bathory, Hlídač č. 47 či Lidice.

Miroslav Hrubý
za občanskou statečnost v dobách totality
Miroslav Hrubý je obětí politických procesů 50. let. Jako člena protistátní skupiny jej zatkli za nápisy proti režimu na zdech a plotech a v roce 1951 odsoudili za velezradu na patnáct let. Hrozil mu i trest smrti. V nejtěžších vězeních a pracovních táborech strávil přes deset let a zažil zde kruté mučení a zacházení.

Jaroslav Kudr
za vynikající a dlouholetou lékařskou praxi
Jaroslav Kudr patří k nejuznávanějším chirurgům v celé zemi. Čtyřicet let svého profesního života spojil s rychnovskou nemocnicí, z toho 23 let působil jako zdejší primář chirurgie. Za dobu své lékařské praxe léčil na 100 tisíc pacientů.

Martin Kučerák
za mimořádnou obětavost a statečnost při záchraně lidského života
I když Milan Kučerák není profesionální ani dobrovolný hasič, přesto navzdory riziku vlastního ohrožení zachránil život osmileté dívce při požáru. Dne 11. února 2019 krátce po půlnoci vypukl požár v jednom bytě v Kocléřově. V dětském pokoji kouř a sálavé teplo uvěznily osmiletou dívku. Martin Kučerák ohlásil požár hasičům a následně prošel celým bytem vedle hořící místnosti až do dívčina pokoje. Holčičku našel jen po hmatu a vyvedl ji do bezpečí.

Zdeněk Tlučhoř
za uchování tradice a rozvoj Koletovy hornické hudby
Zdeněk Tlučhoř stál v čele Koletovy hornické hudby ze Rtyně v Podkrkonoší celých 38 let a je bezesporu nejvýznamnější osobností za jejím dirigentským pultem. Svou dlouholetou prací bez nároku na honorář a zejména přístupem k hráčům významně přispěl k udržení a pokračování více než 150 leté tradice fungování amatérského dechového orchestru. Zdeněk Tlučhoř také téměř 40 let učil a později i řídil Lidovou školu v Úpici, kde vychovat řadu mladých muzikantů. 

František Karlík
za celoživotní podporu a rozvoj atletiky
František Karlík je tělem i duší sportovec. Začínal jako závodník, od roku 1961 působil jako atletický funkcionář, také jako rozhodčí, sporadicky i trenér. Byl členem organizačních štábů různých krajských nebo republikových závodů, zajišťoval aletické reprezentace na olympiádě dětí a mládeže. Pan Karlík pracoval plných 31 let jako předseda Královéhradeckého krajského atletického svazu poté byl jmenován čestným členem Českého atletického svazu. Sestavil také publikace o historii  východočeské atletiky, dosud vyšlo devět dílů.

Jaroslav Unger
za podporu a rozvoj sportu v Orlických horách
Jaroslav Unger věnoval sportu i jeho organizaci celý svůj dosavadní aktivní život. Dobrovolně, ve svém volném čase a často také za své vlastní prostředky. V Rokytnici v Orlických horách založil například oddíl karate pro mládež i dospělé a také fotbalový klub. Jeho oddíly prošly již tisíce dětí a mládežníků z Rokytnice i celých Orlických hor. Vedl je k lásce ke sportu, zdravému životnímu stylu a férovosti.

Josef Lukeš
za obětavou práci při rozvoji sportu v Dolní Branné
Josef Lukeš věnoval sportu obrovský podíl svého volného času. Sportoval, dělal funkcionáře i rozhodčího, aktivně se podílel na závodech hasičských hlídek, pořádal přespolní i lyžařské běhy nebo turnaje v kopané. Tři desítky let hrát aktivně fotbal v dresu zdejšího Sokola, jehož starostou byl 31 sezón. Navíc byl cvičitelem ženského družstva nářaďového tělocviku, připravil sestavu a vystoupil s osmičkou mužů na Spartakiádě 1965 na Strahově. Zásluhou Josefa Lukeše vzniklo v Horní Branné kvalitní fotbalové hřiště, které zde slouží dodnes.

Pavel Vašina
za rozvoj a zvelebení Nového Města nad Metují
Pavel Vašina se v roce 1990 stal prvním, demokraticky zvoleným starostou Nového Města nad Metují. Po dvanáct let systematicky zveleboval město. Během jeho starostování byla postavena čistírna odpadních vod, přistavena škola v Krčíně, otevřeno městské muzeum a věž Zázvorka jako galerie. Pavel Vašina má zásluhy na prohloubení partnerských vztahů s partnerskými městy Hilden a Duszniki-Zdrój. Založil tradici konání kulturních akcí a zahájení a zakončení turistické sezóny – Brány města dokořán a Dny Evropského dědictví.

Ladislav Martínek
za celoživotní propagaci a rozvoj sportu
Ladislav Martínek zasvětil svůj život práci pro druhé, aktivně se věnuje organizování sportovních, společenských i kulturních akcí. Zasloužil se o rozvoj a popularizaci sportu v Doudlebách nad Orlicí. Osmnáct let vedl tamní TJ Velešov, který zastřešuje sportovní aktivity od fotbalu po stolní tenis. Ladislav Martínek byl v také roce 1968 jedním ze zákládajících členů doudlebského vodáckého oddílu a čelním propagátorem vybudování vodácké základny i s loděnicí. Oddíl funguje dodnes.

Aleš Suk
za celoživotní propagaci a rozvoj sportu
Aleš Suk je v současné době příležitostný trenér, poradce, pravidelný přispěvatel časopisů Krkonoše a Jizerské hory a duchovní otec lyžařského spolku v Dolní Branné. Veřejnost jej pravděpodobně zná jako učitele a trenéra řady úspěšných českých reprezentantů a olympioniků – například Evy Samkové, Michala Krčmáře či Aleše Valenty. Aleš Suk také patří mezi uznávané historiky, a to především v oblasti dějin lyžování. Patří k lidem, kteří si velice považují kerkonošské nářečí a jeho užíváním v psané podobě se ho snaží obrodit.

Milan Maček
za dlouholetý rozvoj Borohrádku a jeho okolí
Milan Maček stál po tři volební období v čele Borohrádku jako jeho starosta a místostarosta. Přesedá Dobrovolnému svazku obcí Tichá Orlice a působil také jako krajský zastupitel a člen tří výborů zastupitelstva. Zasloužil se o maximální rozvoj města a jeho sportovních a kulturních organizací. Společně se starostou Velin inicioval a stál za vybudováním cyklostezky Borohrádek – Veliny, ve městě se zasloužil o mnoho rekonstrukcí ulic, inicioval rekonstrukci čistírny odpadních vod v Borohrádku. Zařídil možnosti čerpání krajských dotací pro město například na odstranění železniční vlečky v areálu bývalého podniku ŽPSV či opravu stropu a nákup mobiliáře v místní sokolovně.

Stanislav Chýlek
za celoživotní úsilí o zlepšení mezilidských vztahů 
Stanislav Chýlek se v roce 1993 stal prvním velvyslancem České republiky v Kanadě. Prezident Václav Havel jej pověřil úkolem především zlepšit narušené vztahy se zdejšími krajany. Práci zvládl tak dobře, že mu Češi v Kanadě o tři roky později udělili Masarykovu cenu jako diplomatovi, který: „Se ctí zastává svůj úřad a účinně sbližuje zahraniční větev s jejím původním domovem.“ Po návratu z Kanady se Stanislav Chýlek místopředsedou Etického fóra České republiky. V letech 2000–2006 uspořádal přes 60 diskusních setkání s předními představiteli politického, kulturního a náboženského života.

Karel Kábrt
za podporu regionální literatury a tradic
Karel Kábrt působí jako ředitel tiskárny a vydavatelství OFTIS v Ústí nad Orlicí. Vydavatelství se zaměřuje především na regionální literaturu pro oblast Královéhradeckého a Pardubického kraje. Z vydavatelských počinů můžeme jmenovat například několik dílů pohádek z Orlických hor, či publikace k dějinám jednotlivých měst a obcí východních Čech. Společnost OFTIS se také řadu let zaměřuje na vydávání papírových betlémů, čímž navazuje na několik století starou historickou tradici v Ústí nad Orlicí.

Luboš Sluka
za přínos české hudbě a reprezentaci Královéhradeckého kraje v Česku i zahraničí
Hudební tvorba Luboše Sluky významně přispívá ke zvyšování povědomí o Královéhradeckém kraji v tuzemském i mezinárodním měřítku. Jeho dílo spjaté s rodným krajem je rozsáhlé, žánrově různorodé a dominuje v něm komorní hudba. Ta navazuje na tradice největších klasiků jako Josef Suk či Bohuslav Martinů a přitom nepodléhá jejich vlivu a zůstává samostatná a originální. Velký ohlas má Slukova tvorba pro děti či hudba pro filmy, divadelní inscenace nebo seriály. Mezinárodní astronomická unie po něm dokonce pojmenovala nově objevený asteroid.

Eva Drábková
za rozvoj a propagaci amatérského divadla
Herečka a režisérka Eva Drábková založila v roce 1998 se skupinou ochotníků divadelní soubor Temno, který je součásti Divadelního spolku Jirásek. S Temnem nastudovala 13 her, za hry Unikání neboli cynismus a Meresjeva dostala cenu za režii. Věnuje se také výuce mladých talentů a v základní škole v Albrechticích nad Orlicí vede literárně-dramatický kroužek, s dětmi pravidelně nacvičuje divadelní představení a účastní se s nimi recitačních soutěží. Eva Drábková se pyšní titulem Rytířka dětských srdcí a v roce 2017 získala Zlatý odznak J. K. Tyla.

Hana Svobodová
za celoživotní pomoc a podporu postižených a seniorů
Hana Svobodová pracovala jako ředitelka tehdejšího Ústavu sociální péče pro mentálně postiženou mládež ve Skřivanech. Díky jejímu vedení se její svěřenkyně mohly stát sportovkyněmi a reprezentovat Skřivany doma v zahraničí, a to i na paralympijských hrách. Ani v důchodu nezahálí a vedle práce s postiženými dokázala vybudovat Klub seniorů ve Skřivanech, kde vznikly taneční, pěvecké a tělovýchovné kroužky. Založila tradici Letních sportovních her seniorů Královéhradeckého kraje. První tři ročníky se uskutečnily ve Skřivanech, nyní štafetu převzal Borohrádek. Založila také Seniorské plavecké závody, které se každoročně konají v Hradci Králové.

Jana Sieberová
za obětavou pomoc druhým a rozvoj domácí hospicové péče
Jana Sieberová s manželem založila v Hořicích Domácí hospic Duha, který má pronajatou dříve nepoužívanou budovu v areálu hořické nemocnice. Zde vzniklo komplexní centrum domácí hospicové péče zahrnující i sociální poradnu a půjčovnu zdravotnických pomůcek. Inspirované hořickou Duhou už v Česku vniklo více než dvacet domácích hospiců. Jana Sieberová také přednáší na téma domácí hospicové péče zdravotníkům, studentům i široké veřejnosti v České republice i na Slovensku. Napsala dvě knihy věnované hospicům a je spoluautorkou desetidílného televizního cyklu o doprovázení umírajících.

Eva Blažková
za dlouhodobý a neúnavný rozvoj broumovské nemocnice
Eva Blažková od roku 2006 předsedá správní radě Nadačního fondu HOSPITAL BROUMOV, jehož účelem je peněžní a věcná podpora broumovské nemocnice. Fondu se věnuje ve svém volném čase  a každý rok se Ivaně Blažkové daří poskládat z příspěvků a darů obcí, podnikatelů a fyzických osob částku zhruba jeden milion korun. Tyto peníze slouží například k nákupu vybavení, které výrazně zlepšuje pobyt pacientů či práci ošetřujícího personálu v broumovské nemocnici. Fond od roku 2012 také financuje i mzdy pracovnicím, které celoročně pečují o klienty lůžek následné péče.

Věra Fina
za pomoc onkologickým pacientům a charitativní práci
Věra Fina je spisovatelka, fotografka a ilustrátorka tělem i duší. Na základě vlastních zkušeností, po boji s těžkou nemocí, začala pomáhat ostatním. Založila spolek Jelimán a aktivně usiluje o legislativní změny vyhlášek a zákonů pro hendikepované spoluobčany. Pořádá charitativní, putovní výstavy svých fotografií a obrazů s názvem "každý den je dar..." Přispívá k tak důležité duševní terapii a zároveň výtěžkem z výstavy pomáhá financovat projekt Sad nadějí, určený pro onkologické pacienty a pacienty v remisi. Věra Fina pořádá také setkání a besedy s pacienty. Dětským onkologickým pacientům věnovala pohádkový příběh Moje knížka.

Ivana Dvořáčková
za rozvoj ošetřovatelství a prosazování zájmů sester ve společnosti
Ivana Dvořáčková pracuje jako zástupkyně hlavní sestry Fakultní nemocnice Hradec Králové a působí jako soudní znalkyně pro obor zdravotnictví. Publikuje odborné práce, přednáší a vyučuje například na Lékařské fakultě Hradec Králové. Její práci charakterizuje především lidský a chápající přístup ke zdravotním sestrám i pacientům. V roce 2016 udělila Česká asociace sester Ivaně Dvořáčkové cenu Florence Nightingelové za rozvoj ošetřovatelství.

Dagmar Honsnejmanová
za podporu kulturního a společenského života v obci Mokré
Dagmar Honsnejmanová je velkou patriotkou a propagátorkou obce Mokré, kde žije. Věnuje se jejím webovým stránkám, píše obecní kroniku i zpravodaj, pořádá o obci výstavy, fotí Mokré ze všech stran a o své milované vesničce píše i knihy. Organizuje velké množství akcí pro děti i dospělé. Její zásluhou se v Mokrém například vítají noví občánci, předávají Čestná občanství, Domovské či Pamětní listy významným obyvatelům nebo se v obci slaví kulatá výročí svateb. Jen za loňský rok uspořádala Dagmar Honsnejmanová 56 podobných akcí. Je také spoluzakladatelkou místního klubu turistů Slíváci, který pořádá tematické výlet především do okolí obce. 

Helena Vitvarová
za práci s mládeží ve sboru dobrovolných hasičů a rozvoj kulturního dění v Třebověticích
Helena Vitvarová se v roce 2010 ujala práce s mládeží při Sboru dobrovolných hasičů Třebovětice. Aktuálně se svými kolegy vede 40 dětí, kterým věnuje většinu svého volného času a jimž předává bohaté zkušenosti při přípravě na hasičské soutěže. V obci se účastní všech tradičních i jednorázových kulturních akcí pro děti i dospělé. Je hlavní organizátorkou pálení čarodějnic, dětského dne, týdenního soustředění hasičské mládeže v přírodě, mikulášské zábavy a rozsvěcení vánočního stromečku s kulturním doprovodem.

Věra Jirková
za dlouhodobý rozvoj kulturního života v Milovicích u Hořic
Věra Jirková celý život obětavě a nezištně usiluje o rozvoj kulturního života v Milovicích u Hořic. Dlouhá léta působí jako místní knihovnice, píše obecní kroniku a je také duší pravidelného setkávání milovických seniorek a organizuje pro ně výlety a exkurze. Věra Jirková také velmi aktivně spolupracuje s jinými pořadateli kulturních akcí v obci. Významně se podílela například na přípravě a organizaci již devíti setkání rodáků a přátel Milovic.

Eliška Finková
za rozvoj a pokračování tradice Divadla Drak
Eliška Finková navázala na bohatou tradici ojedinělé kulturní instituce v Hradci Králové a rozvinula ji a přizpůsobila dnešní době i budoucnosti. S dramaturgyní Dominikou Špalkovou začala další postupnou proměnu Divadla Drak. Spolu rozšířily například činnost tehdy nově otevřeného Labyrintu o vzdělávací programy a dílny jak pro děti, tak jejich pedagogy, v rámci projektu Gaudeamus navázala dlouhodobou spolupráci s pražskou DAMU. Díky ní Divadlo Drak také rozvíjí i bohatou mezinárodní spolupráci.

Daniela Fitzková
za udržování a předávání tradice paličkované krajky
Daniela Ficková vede kurzy paličkování v Rokytnici v Orlických horách, Slatině nad Zdobnicí a Pěčíně. Učí děti už od první třídy paličkovat i navrhovat ručně paličkovanou krajku. Sama tímto udržuje tradici paličkování v Orlických horách a Podorlicku a předává ji dalším generacím. Je výbornou učitelkou i krajkářkou. Práce Daniely Fitzkové propagují Vamberecko i Královéhradecký kraj nejen na českých přehlídkách, ale i v zahraničí, například v Belgii.

Radim Faltus
za celoživotní péči a pomoc dlouhodobě nemocným
Radim Faltus pracuje v Léčebně pro dlouhodobě nemocné v Hradci Králové už třicet let, od roku 1997 léčebnu řídí. Společně se svými spolupracovníky pomáhá navracet občany našeho kraje po úrazech či závažných onemocněních zpět do běžného života. Za jeho profesionální a lidský přístup mu patří velké poděkování.