S velkým překvapením jsem poslouchala slova ministra školství Roberta Plagy v jednom z víkendových televizních pořadů, v němž uvedl, že chce zkontrolovat, jak kraje rozdělily školám peníze na růst platů a jestli učitelé dostali i slibované odměny. Systém financování podle něj není vyvážený a měl by se zpřehlednit. Myslím, že tahle slova neohromila jen mě, ale i hejtmany ostatních krajů, o odborech školství krajských úřadů nemluvě.

Skutečně je ministerstvo školství přesvědčeno, že kraje zadržují finance pro školy? A že jsou to konkrétně kraje, které by měly vyvážit a zpřehlednit systém financování? Není to náhodou kompetence, ba snad přímo povinnost ministerstva školství?

Ale pojďme se podívat, jaká je skutečnost. Na začátku ledna 2019 se změnila směrnice MŠMT, podle které kraje rozepisují tzv. přímé výdaje školám a školským zařízením ve svém regionu. Hlavní změnou byla možnost navýšení rezervy pro krajské úřady z 3,1 % na 4,0 %, a to z důvodu změny ve způsobu financování podpůrných opatření. Podle nám dostupných informací žádný z krajů nevyužil možnosti vytvořit takto vysokou rezervu a prostředky byly organizacím rozepsány již v základním návrhu rozpisu rozpočtu. Metodika MŠMT dávala za úkol krajům rozepsat prostředky státního rozpočtu do 21. března 2019, většina krajů to ale udělala dříve. V žádném případě tedy nezadržujeme finance a ředitelé škol a školských zařízení mají prostředky i informace „v předtermínech“.

Ředitelé byli navíc informováni o tom, že MŠMT mimo zvýšeného objemu prostředků do „základního rozpočtu“ vyhlásilo rozvojový program k vyrovnání mezikrajových rozdílů, což jsou prostředky na nenárokové složky pedagogických pracovníků mateřských, základních a středních škol. V ČR bylo rozděleno přes 1 miliardu korun, v našem regionu informace byla ředitelům rozeslána na počátku března spolu s prostředky na celý rok.

Kde je tedy problém s navyšováním platů? Podle výsledků z výkazů za I. čtvrtletí roku 2019 v porovnání s údaji za stejné období roku 2018 například situace v našem Karlovarském kraji vypadá takto: vloni měly krajské školy vyčerpáno 24,29 % rozpočtu a obecní organizace 24,81 % rozpočtu. Nyní je vyčerpáno v případě krajských škol 23,28 % a u obecních jen 22,6 % rozpočtu. Ředitelé evidentně daleko více šetří a vyčkávají, ne však proto, že by měli obavy ze zadržování peněz od krajů. Na vině je fakt, že se bojí rozdělit prostředky na počátku roku, protože ministerstvo školství mění podmínky rozpočtování takzvaně za pochodu! Obávají se také nástupu reformy financování pedagogické práce. Pouhý příslib, že bude vyhlášen rozvojový program, jehož cílem je dofinancování úvazků pedagogů, které nově vzniknou od 1. září 2019 v souvislosti s připravovanou změnou financování (zejména s dělením tříd), určitě není z hlediska finančního řízení škol dostatečný.

Kontroly ministerských úředníků v čele s panem ministrem se nebojíme. Výsledek předem známe - určitě každý kraj projde bez problémů. V regionech se snažíme v co možná nejkratších termínech peníze školám „vyposlat“ a vytvořit veškeré podmínky pro to, aby pedagogové i nepedagogičtí pracovníci dostali platy, které jim náleží, a odměny, jež si zaslouží. Je velmi smutné, že si pak od samotného ministra v přímém přenosu vyslechneme podezření, že patrně máme někde schované nějaké peníze. Tak to samozřejmě není a ani být nemůže, kraje totiž musí dokládat veškeré přerozdělení finančních prostředků, ty zbývající pak musí ministerstvu školství vracet. Určitě bychom ocenili, kdyby ministerstvo daleko více komunikovalo s kraji i se školami a popřípadě připravilo takovou metodiku pro ředitele, která bude dávat jasný návod na přerozdělení peněz. To je totiž výhradně pravomoc ministerstva. A právě na činnost ministerstva v této oblasti by se měl pan ministr zaměřit a začít ji pořádně kontrolovat.

Mgr. Jana Mračková Vildumetzová
Předsedkyně Rady Asociace krajů, hejtmanka Karlovarského kraje