Malešicko-hostivařská oblast, kde se nachází velká část technického zázemí hlavního města, je se svými 650 ha největší průmyslovou lokalitou v Praze. V současnosti se v souvislosti s lokalitou hovoří o několika bytových projektech, které nejsou vzájemně koordinovány a jejichž vznik by mohl současné průmyslové provozy do budoucna nevhodně limitovat. Rada hlavního města proto zadala Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) vypracování celkové analýzy potřeby průmyslových oblastí v Praze, která bude aplikována v detailu na modelovém příkladu Malešic.
Malešicko-hostivařská průmyslová oblast je jedinečná nejen svým rozsahem, ale i umístěním a výbornou dopravní dostupností. Nachází se zde konečná stanice linky metra A, ústřední dílny a administrativní objekty Dopravního podniku Prahy, železniční uzel využívaný Českou poštou či depo společnosti PPL. Najdeme zde rovněž spalovnu, teplárnu, chladírny, skladovací a výrobní haly, betonárnu či ústřední depozitář Národní knihovny. Právě díky průmyslovému charakteru území, který je znatelný i z typu zástavby a veřejných prostranství, se jedná o prozatím sourodou část města, jež v současnosti čelí tlaku na proměnu a vznik bytové výstavby.
„V současné době se objevují tendence přestavět tuto oblast na bytovou čtvrť, která by výrazně omezila možnosti jejího flexibilního využití. Tento problém se však netýká jen Malešic, ale mnohých dalších pražských průmyslových oblastí. V Praze totiž dosud neexistuje žádná analýza či strategie, která by myslela na budoucnost těchto produkčních ploch. Proto jsme se rozhodli vytvořit pro tyto oblasti jasná pravidla,“ říká Petr Hlaváček, I. náměstek primátora pro územní rozvoj.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV