Má jít o částku půl miliardy korun, která bude splácená z výnosů společnosti, tedy především z nájemného firem, které dnes v Technologickém parku jsou. Pokud se odkup zrealizuje, bude park vlastnit z poloviny město Brno a z poloviny kraj. Otázkou zůstává, má smysl, aby veřejný sektor vlastnil komerční podnikatelskou zónu?

„Domníváme se, že právě tak jak by se veřejný sektor neměl standardně "montovat" do záležitostí, které dobře obsluhuje tržní prostředí, v tomto poměrně unikátním případě existují silné argumenty pro opačný postup,“ vysvětluje stanovisko klubu Zelených a Pirátů Jihomoravského kraje jeho předseda a krajský zastupitel Jiří Hlavenka. Technologický park představuje mix veřejné a soukromé sféry, jehož význam je pro celý region nedozírny. Je sídlem špičkových výzkumných ústavů jako je například CEITEC, univerzity VUT a současně je největším hubem pro high-tech firmy v České republice.

„Jestli něco změnilo a má šanci dále měnit tvář Brna i jeho okolí, je to právě jeho high-tech zóna, soustředěná nejvíce právě sem. Je proto správné, aby město i kraj uchopily Technologický park jako svou strategickou a rozvojovou záležitost. Jeho další rozvoj je nikoli jen v privátním, ale též ve veřejném zájmu,“ doplňuje Hlavenka. Přesto však upozorňuje na určité obavy, které lze mít z nedostatečně kvalitního managementu firmy po úspěšné akvizici.

Zatímní zkušenosti jsou totiž spíše smíšené. V dobré paměti jsou i poměrně katastrofické příběhy nakládání s vlastním majetkem, jako je příběh Letiště Brno a padesátileté, nevýhodné a nevypověditelné nájemní smlouvy, nebo celý příběh megalomanství u Lázní Pasohlávky, byť snad nakonec neskončí úplně zle. „Doufejme, že od těch dob se přece jen věci změnily a řízení či dozor nad firmou nebude svěřen různým "vysloužilým a zasloužilým" straníkům, ale profesionálům v managementu a že politické vedení kraje i města bude nad firmou provádět profesionální vlastnickou kontrolu,“ uzavírá Hlavenka.