Od osmi od rána probíhalo setkání ohledně uprchlické krize. Zástupci magistrátu, spontánních občanských iniciativ, Armády spásy, Charity, Masarykovy univerzity, Policie České republiky, Nesehnutí, Jihomoravského kraje, Agentury pro sociální začleňování, Veřejného ochránce práv či Správy uprchlických zařízení se potkali na brněnském magistrátu a dvě hodiny úplně normálně a věcně diskutovali, jak se může město připravit na příchod uprchlíků v tomto roce či letech následujících, jak můžeme již dnes podpořit občany, kteří masově jezdí do zahraničí pomáhat při stávající uprchlické krizi, jak zlepšit informovanost občanů atd. Bylo to velmi přínosné a po dnešku jsem již plně přesvědčen, že Brno nebude mít žádný problém s integrováním cizinců, kteří sem v důsledku válek a klimatických změn zavítají.

Jsem rád, že jsem pak večer v Bruselu na vernisáži výstavy o vile Tugendhat mohl zdůraznit, že Brno se výzev budoucnosti nebojí.
Následně proběhla za účasti paní Mileny Flodrové, Luďka Navary, Jana Zahradníčka či Dagmar Lastovecké diskuze o tom, jak v budoucím Kreativním centru v brněnské Káznici akcentovat i ponurou historii tohoto objektu – sirotčinec, vězení Gestapa a zločiny komunismu. Je skvělé účastnit se vzniku projektu, který vytvoří potřebné podmínky pro rozvoj kulturních a kreativních průmyslů, oživí okolí a pomůže socializaci „Bronxu“ a zároveň nezapomene na minulost.

A do toho probíhá v rámci 150. výročí publikování Mendelových přednášek o genetice Týden lékařské genetiky, který má město Brno tu čest podporovat (na zahájení jsem slíbil, že Brno bude daleko více dbát na Mendelů odkaz i tady v Brně…).

V rámci archeologického průzkumu pod budoucím moderním špičkovým koncertním sálem na Besední byla nalezena původní středověká hradba, jejíž kus bude součástí projektu sálu.

A komise kultury vzala na vědomí fatální podfinancovanost brněnské kultury, takže si už přestaneme nalhávat, jak je kultura v Brně finančně bohatě saturována.

Prostě prima den ve městě, který hledí otevřeně do minulosti i budoucnosti.