Já musím říct, že jsem si vyslechl to, co tady říkal pan ministr Zaorálek, a byl jsem trochu zděšen. Nejdříve musím říct, že to byla jeho korektní řeč, na druhou stranu v ní nebylo ani trochu nějakého pokání. Já se domnívám, že jsme svébytný samostatný národ, ke kterému já se hlásím. A jehož jsem tady jednou jednaosmdesátinou občanů České republiky za volební obvod č. 1 – Karlovy Vary.

Pane ministře, všiml jsem si, když jste dostával ty otázky od pana místopředsedy, že jste si nedělal poznámky. Čili asi si to budete všechno pamatovat. Ale já bych vás přesto poprosil, já taky dám nějaké otázky... Jo, pardon, vy jste mě na to upozornil, to, co já si nechám pro sebe, pane ministře, na rozdíl od vás, jsem žádné prohlášení nepodepsal.

Chci se zeptat, proč byla nutná ona rychlost onoho prohlášení? Proč to prohlášení najednou muselo vzniknout osmnáctého, to bylo úterý, kdy my jsme tady měli výbory a komise a další záležitosti, devatenáctého jsme měli plénum. Proč to nemohlo zůstat minimálně u jednoho ústavního činitele? Toho druhého nejvyššího, pana předsedy Štěcha v té době, proč to nemohlo zůstat na devatenáctého, kdy by se s námi byl poradil. A minimálně, aspoň stejně jako u dopisu paní Merkelové, by nás o tom informoval na organizačním výboru, tak proč nás takhle neinformoval tady na tomto plénu? A proč se nezeptal, jestli tento postup je správný? Proč to šlo formou nějaké esemesky? A ještě v domnění – aspoň tedy tak to potom vyplývalo z tisku – že to měly být věci, a to prohlášení, věcí v podstatě jdoucí diplomatickou poštou a nemělo se to dostat na veřejnost.

Pana Ovčáčka nemusím, jako stejně pana prezidenta, nicméně respektuji, ale pan Ovčáček udělal obrovskou službu, že se to veřejnost dozvěděla. Protože zveřejněním na stránkách "hrad.cz" jsme se dozvěděli, že takovéto prohlášení vůbec vzniklo. Už tady byl dotaz, kolik takovýchto prohlášení bylo předtím? Já jsem tato prohlášení hledal, nějaká jsem našel, ale z těch sedmi osmi, kdy se scházíte v tomto formátu čtyř nejvyšších... Nebo když se scházejí ve formátu čtyř nejvyšších ústavních činitelů, tak jsem našel jenom dva nebo tři tyto materiály. To znamená, od toho roku 2014 jich ale bylo určitě více. A já se ptám, ke komu a k čemu byla různá další předtím vydávaná prohlášení, o kterých jsme se neměli dozvědět?

Pane ministře, vy si myslíte, že tento národ nemá tu sílu být svébytný a mít možnost vyjadřovat svůj názor? Vy určitě znáte dobře zahraniční politiku a určitě znáte dobře i jihovýchodní Asii. Pokud to takhle znáte a máte poradce, na ministerstvu zahraničí jsou jich mraky, tak vám určitě řeknou, že u těchto národů takovéto projevy, jako jsme udělali my oním prohlášením, je známkou slabosti národa. A mně je to úplně jedno, jestli je jich stokrát víc jak nás. Až nás jednou, když mi moje matka říkala, když jsem byl malý kluk, oni stejně přijdou Číňani a oni nás takhle umlátí čepicemi, tak vy jste jim ještě ke všemu, vy čtyři, vy ne, ale od vás to přišlo, otevřeli dveře.

Já se za to stydím! A minimálně za část mých voličů, a myslím si, že nejenom mých, se proti tomu ohrazuji. Chci se zeptat, proč byla ona rychlost – to je zásadní, kde toto prohlášení vzniklo, které bylo posíláno esemeskou? Proč to muselo být tak rychle? Kdo byl tím původcem? Že by to byl nějaký úředník na ministerstvu? Nebo vy, pane ministře? Tak se k tomu přihlaste. Nebo to byl někdo zvenčí. Pan Tvrdík? Nebo možná to šlo z Hradu, pan Nejedlý? Všechny tyto osoby jsou spojeny s jakýmsi byznysem. Mně je ten byznys úplně ukradenej.

Tady se pořád mluví o čínských investicích. Já si zatím všímám pouze těch investic v tom smyslu, že čínští investoři přicházejí a nakupují. Nakupují tam, kde nevznikají žádná pracovní místa. Ta pracovní místa tam jsou. Oni kupují nějaké fabriky v západních Čechách. Vím, že kupují Slavii. Jsem odmala slavista, je mi to úplně ukradený. Je mi to úplně jedno, který investor to bude. Já chci být tím člověkem, který bude hrdý na svoji zem, na své představitele, na ty čtyři nejvyšší ústavní činitele, což bohužel nemůžu být.

V podstatě se to projevilo i při nedávném hlasování, kdy jsme volili předsedu tohoto Senátu. Já jsem do poslední chvíle očekával, že okamžik, když budeme tuto volbu tady před sebou mít, takže v té době ještě pan předseda Štěch, a potom následně také, že přijde a řekne: "Hele, to bylo unáhlené." Bohužel to neudělal. Ale udělal to potom, zrovna na serveru "seznam.cz". Kdyby věděl, co to udělá, kdyby znal celou podstatu té věci, že by reagoval jinak. Proč to neřekl nám? On by možná byl býval dostal víc hlasů a měl dokonce větší podporu ostatních senátorů. K tomu bohužel nedošlo. A dalo se to očekávat, protože on byl jediným kandidátem. Nikdo jiný proti němu nevystupoval.

Můj dotaz další zní: kdy měli čtyři nejvyšší ústavní činitelé naplánovanou schůzku? Já vím, že 1. 11. Proč to nemohlo do 1. 11. počkat? Bylo to ani ne 14 dní. Proč s tím překotem najednou, přes onu esemesku, to musel řešit druhý nejvyšší ústavní činitel, mi není jasné a na to bych chtěl slyšet jasnou odpověď. Ty jsou dvě. Proč to nemohlo počkat do toho 1. 11., kdy jste byli domluvení, že se na Hradě sejdete? Stejně jste se potom sešli. A potom, kde to vzniklo? Podle mého je to jádro toho pudla. Byl to úředník? Byl to někdo, kdo vám zavolal na ministerstvo a někdo se z toho..., nechci říct to sprosté slovo co, a tak jste rychle udělali tuto hysterii? Nevím. Já bych to chtěl slyšet od vás. A nebo jste to byl vy, pane ministře, protože vy mezi těmi čtyřmi nejste.

V podstatě nešlo o ohrožení České republiky. Přijel stařec, kdy já jsem měl tu možnost a chci hrozně poděkovat Míle Horské a lidem, kteří dalajlámu přivedli na půdu Senátu. Já jsem si myslel, že bychom měli být takoví frajeři, že bychom tady odhlasovali, že dalajláma může k nám promluvit. Bohužel, to jsme nebyli. Já si dovedu představit, že bych si ho vyslechl. A kdyby byl mluvil stejně tak jako v Zeleném salonku v Kolovratském paláci, tak byste se možná i vy, kteří jste tam nebyli, divili, co vlastně řekl.

Dokonce se domnívám, že byste se divili víc než my z toho pravicového spektra, protože mluvil hodně socialisticky což mě taky překvapilo, ale proč ne? Proč najednou Čína má strach z tohoto staršího pána? Proč? Proč z něj máte strach vy? Proč jste to vůbec dělali? Mně to není jasné...

Není mi jasná ještě další věc. Vy jste v březnu tohoto roku, a to určitě víte, pane ministře, když na návštěvě byl čínský prezident, tak byla podepsána smlouva mezi naším prezidentem a čínským, která samozřejmě není ratifikovaná v tom smyslu, že by to schválil Parlament. Nicméně jsou v ní zajímavé věci o vzájemné spolupráci. V bodě 10 této smlouvy se mluví o spolupráci o nevměšování. Říkám znovu - nevměšování. Proč najednou, zřejmě od vás přišel ten impuls k nejvyšším ústavním činitelům?

Mně to vadí. Ať si o tom myslí kdo chce, co chce. Mluvím tady za lidi, kteří s tím nesouhlasí. A ve vašem projevu o toleranci, vzájemném pochopení, obchodě apod., proti tomu nic nemám, pod to se podepíšu. Ale není to o podlézání. Pane ministře, od vás zřejmě vyšel impuls k podlézání čtyř nejvyšších ústavních činitelů. A to mi vadí. Děkuji za pozornost.