Těžko se lze bránit zmaru. Zvlášť když si uvědomuji, kolik práce mým předkům dalo vydělat si na koupi lesa a starat se o něj. Les byl úsporou na horší časy. Jenže dnes se radují ti, kteří ho včas vykáceli. Anebo řeknou „Les je dnes přítěž“ a dívají se na nás trochu jako na blázny.

Vůbec trendem dneška je vše si půjčit nebo to sdílet, ať jsou to kola, auta, taxíky, sdílené ubytování a další věci. Jaký vztah ale lidé k těm věcem budou mít? Naučí se za majetek nést zodpovědnost? Asi jsem „stará škola“, ale pro mě jsou majetky i finance úzce spojeny s odpovědností – zvlášť u politiků jsou to svěřené majetky či finance obcí, kraje nebo státu. I nemovitosti jsou majetkem „svěřeným“ od předků, který máme předat potomkům. Bohužel pro mnoho lidí je majetek jen cesta k zisku, což ale v době kalamity neplatí.

Snad kůrovec a další krize přispějí k tomu, že pochopíme skutečný smysl vlastnictví. Bohužel absolutní nezájem státu o podporu vlastníků napadených lesů tomu nenasvědčuje a dává spíš za pravdu těm, kteří si nic na horší časy nenaspořili a smějí se našim starostem.

Ing. Miroslav Houška, zastupitel Kraje Vysočina (KDU-ČSL)

(článek byl zaslán do srpnového čísla Novin Kraje Vysočina)