Děkuji za slovo, vážená paní předsedající.

Já bych trošičku shrnul, co vlastně vůbec předcházelo tomuto zákonu, tomu projednávání, jak to vlastně vznikalo. Na úvod bych chtěl jenom říct, že je to další důkaz toho, s jakým despektem se Evropská komise chová ke svým členským státům, protože penzijní pojištění je produkt, který není harmonizován Evropskou unií, Evropskou komisí, to znamená, že není jaksi možné přijímat směrnice, které by se implementovaly do našeho právního řádu, a tak se Evropská komise rozhodla, že to přímo nařídí. To znamená, je to nařízení o panevropském osobním penzijním produktu. Vůbec si neláme hlavu s tím, co je harmonizováno, co není, ale prostě to nařídíme a tak to bude!

Evropská komise přijala návrh nařízení o panevropském produktu 29. června 2017. V odůvodnění návrhu nařízení deklarovala, že navrhovaná právní úprava má za cíl položit základy pro bezpečnější, nákladově efektivnější a transparentní trh dobrovolných penzijních úspor spravovaných v celoevropském měřítku. V článku, který vyšel v odborném časopise Pojistný.... Pardon. Více je o tom napsáno v článku, ze kterého jsem čerpal i já, v tzv. Pojistném obzoru.

Podle Evropské komise roztříštěnost evropského trhu brání poskytovatelům osobních penzijních produktů v maximalizaci diverzifikace rizik i zavádění inovací a úspor z rozsahu. Nařízení má podle Evropské komise také pomoci řešit demografickou krizi, doplnit stávající penzijní produkty a podpořit nákladovou efektivitu osobních penzijních produktů tím, že poskytne vhodné možnosti pro dlouhodobé investice osobních penzí.

Cílem nařízení má dále být navýšení kapitálu a jeho nasměrování k evropským dlouhodobým investicím do reálné ekonomiky. Panevropský penzijní produktu má nabídnout rozšířené funkce produktu tak, aby měli účastníci prospěch z jednoduchého, bezpečného a nákladově efektivního osobního penzijního produktu a zároveň si mohli vybrat z různých typů poskytovatelů. Má se také podpořit přeshraniční poskytování a přenositelnost produktu. Vzhledem k tomu, že nelze zasahovat do organizace národních penzijních systémů, navrhla Evropská komise dobrovolný režim ve smyslu vytvoření jeho nabídky a dobrovolného výběru účastenství, který má být doplňkem k existujícím národním systémům.

Návrh tak nenahrazuje ani neharmonizuje stávající vnitrostátní penzijní systémy, nýbrž má umožnit jednotlivcům využít nabídky nového dobrovolného rámce pro penzijní spoření s tím, že má zajistit jejich dostatečnou ochranu. Cílem má být také přesun více úspor domácností z tradičních nástrojů jako jsou vklady na kapitálové trhy.

Přiznám se, že tu přidanou hodnotu v tom opravdu nevidím, protože těch národních produktů a vzhledem k tomu, že evropský trh je jednotný, je možné využívat i zahraniční produkty, tak tam skutečně jako nevidím. Co se týče toho vyjednávání návrhu nařízení, tak vyjednávání zabralo přibližně dva roky, kdy dne 19. června 2018 byl tzv. výboru stálých zástupců při Evropské radě předložen návrh, který byl výchozím textem pro rakouské předsednictví pro zahájení trialogů. V prosinci 2018 pak byla dosažená dohoda v rámci politických trialogů, kompromisní text návrhu byl jako bod bez diskuse schválen na jednání výboru stálých zástupců 13. února 2019.

A po jednání právníků finalizaci překladů, tak návrh čekal na formální schválení Radou. Poté Evropský parlament přijal návrh 4. dubna 2019, kdy byl publikován v Úředním věstníku EU na konci června 2019. Na začátku projednávání návrhu bylo nutné pracovní skupině Rady vyjasňovat a prodiskutovat některé aspekty, aby vůbec bylo všem jasné, jak by měl v praxi produkt podle Evropské komise fungovat. Protože skutečně potřebnost tohoto produktu tam viděl málokdo. Jednalo se zejména o problematiku tzv. podúčtů, možných daňových aspektů, investičních strategií a vůbec souvisejících otázek ohledně změny poskytovatele, převodu prostředků a podmínek pro výplatní fázi a další.

Evropská komise zpracovala i poměrně obsáhlé pracovní příklady svého záměru, jak by takový panevropský penzijní produkt měl v praxi fungovat, a to například při převodu prostředků, změně investiční strategie a vyplácení z jednotlivých podúčtů různou dobu podle podmínek jednotlivých členských států. Navrhovaná povinnost pro poskytovatele panevropského penzijního produktu zajistit otevření podúčtu pro všechny členské státy v případě žádosti účastníka vyvolala rozsáhlou diskusi nad obávanou nákladností tohoto řešení, a tudíž i reálnou překážkou vstupu na tento trh pro menší poskytovatele. Podúčet znamená zajištění plnění vnitrostátních podmínek daného členského státu pro panevropský penzijní produkt i pro daňové zvýhodnění, pokud je poskytováno.