Zveřejněný text potvrzuje oprávněné obavy, že tato smlouva výrazně oslabí práva obyvatel EU na ochranu životního prostředí, zdraví, či práva zaměstnanecká. Zároveň značně zvyšuje moc korporací nad veřejný zájem. Zveřejněné pasáže také potvrdily enormní tlak Obamovy administrativy na rychlé podepsání TTIP Bruselem, neboť po jeho historicky nejdražší prezidentské volební kampani, vzrostl významně vliv nadnárodních korporací a byznysu vůbec, na vládu a legislativu v USA. Ve hře totiž není nic menšího, než jsou zájmy právě těchto korporací.

TTIP je deklarována jako obchodní dohoda. Doposud bylo smyslem takovýchto dohod, odstraňovat tarifní překážky (cla, kvóty apod.) ve vzájemném obchodu. Jenže tato dohoda v zájmu nadnárodního kapitálu, oslabuje tzv. netarifní překážky, to znamená například hygienické standardy ochrany lidského zdraví, zaměstnaneckých práv apod. To vše bude odstraněno ve prospěch nadnárodních predátorů. Nedávno zveřejněná část dohody Ustanovení pro urovnávání sporů mezi investory a státy (ISDS) znamená, že korporace budou moci žalovat vlády kvůli zákonným normám, které by mohly mít vliv na výši jejich zisků. To je obrovské nebezpečí, které může mít dalekosáhlé následky. Nebezpečí spočívá i v abnormální ochraně investic, kdy např. už pouhé povolení průzkumu těžby (zlato, břidličné plyny)a následné její nepovolení, by mohlo mít devastující účinek na státní rozpočet dotčeného státu, ve formě náhrad ušlého zisku.

Aby všeho zlého nebylo málo, snaží se Spojené státy vnutit EU a několika dalším státům ještě další smlouvu. Tou je dohoda o obchodu v oblasti služeb (TISA). Podobně jako v případě TTIP, ani text TISA není přístupný veřejnosti, pracovní verzi zveřejnil pouze server Wikileaks. Podstatou dohody TISA, je dle dostupných informací, maximální liberalizace celého sektoru služeb. Všechny tyto oblasti (včetně veřejných služeb) mají být na základě TISY otevřeny mezinárodní konkurenci. TISA také usiluje o odstranění všech regulací a omezení národními státy. Podle jednoho z ustanovení smlouvy by zahraniční společnosti měly mít možnost zaměstnat své pracovníky na území jiného státu, aniž by tito podléhali pracovně-právním předpisům v daném státě! Přijetí této dohody by znamenalo ránu z milosti pro naše živnostníky i zaměstnance.

Tyto smlouvy je třeba jednoznačně odmítnout tak, jako před časem Multilaterální dohodu o investicích (MAI). Tak se jmenoval neúspěšný a také tajně vyjednávaný pokus z roku 1998. Po obrovské vlně nevole veřejnosti, byla tato smlouva v EU smetena.

Počty případů, kdy jsou státy žalovány nadnárodními korporacemi, rychle narůstají. Ve chvíli, kdy se korporacím podaří prosadit tyto smlouvy, získají tak obrovský mocenský nástroj k ekonomickému zotročení evropských států a jejich vlád. Tyto vlády se pak stanou pouhými loutkami v rukou globálních finančníků a jakékoliv národní volby či protesty, ztratí naprosto smysl. A o to zřejmě jde…