„Předložený návrh rozpočtu v některých oblastech postrádá reálnost a úplnost, což negativně ovlivňuje kvalitu rozpočtového procesu, transparentnost a porozumění veřejným financím. Zejména pak snižuje pravděpodobnost dodržení zákonem stanoveného limitu strukturálního salda, klíčového ukazatele zdraví veřejných financí,“ uvádí rada. Pro vládu, které zbývá poslední rok vládnutí, je to varování, které slyšet rozhodně nechce, zvláště když se prezentuje jako rozpočtově odpovědná.

Příjmy státního rozpočtu do značné míry reflektují ekonomický růst, který vláda může částečně ovlivnit svojí hospodářskou politikou. Ministerstvo financí loni předpovídalo růst ekonomiky o necelá 2,3 procenta. Realita však, pokud bude příznivá, dosáhne sotva na jedno procento, což znamená daňový výpadek v desítkách miliard.

Nyní je zjevné, že nadsazené příjmy dosahují desítek miliard, jak upozorňuje NRR. Minulý rok jsme byli svědky podobné situace, kdy ministr Stanjura omezil platby na podporované zdroje energie, což nakonec vedlo k tomu, že spotřebitelé, hlavně domácnosti, nesli finanční zátěž ve svých účtech za energii. Letos se historie opakuje.

Ministerstvo financí plánuje s výdaji 8,5 miliardy, zatímco reálné náklady dosáhnou zhruba 25 miliard, které domácnostem nelze rozepsat, jelikož už dosáhly zákonného stropu pět stovek za megawatthodinu. Další otázkou jsou přehnané příjmy z emisních povolenek, kde rozpočet počítá s příjmem 30 miliard, avšak reálný odhad je minimálně o deset miliard nižší.

Co však zcela nepochopitelně selhává, je špatný výpočet důchodů. NRR poukázala na to, že navýšení penzijních prostředků o cca 11 miliard stěží pokrývá schválenou valorizaci, ale nebere v potaz navýšení základu o pět miliard, což způsobuje nedostatek až sedmi miliard korun na penze v aktuálním rozpočtu.