Této ideologii se z části podřizuje strategie a taktika. Samozřejmě, musí se podřídit i podmínkám, ve kterých strana působí. Ale pokud se podřídí jen a pouze podmínkám ve kterých působí, bez ohledu na ideologii, ztrácí ze zřetele svůj konečný cíl a stává se stranou čistě oportunistickou.

Jedním z předpokladů úspěchu strany je jednota a kázeň. Dříve se říkalo „monolitní jednota“ a „železná kázeň“. Té se mnozí dovolávají i dnes a mnohdy oprávněně.

Ale jednota a kázeň nejsou tím, co by mělo popírat úlohu jednotlivce. Vrátím se do nedávné minulosti, do doby, kdy byla v SSSR vyhlášená nová politika, politika tzv. Perestrojky a Glasnosti. Tuto politiku v rámci jednoty převzaly většinově všechny státy socialistického tábora a výsledek známe. Uděláme si exkurz na jiný konec planety, do ne tak dávné historie. Zatímco se téměř všechny státy rozhodly následovat SSSR a jednohlasně a s ovacemi ve stoje papouškovaly teze Gorbačova, Fidel Castro „vypověděl kázeň“ a narušil „jednotu“ socialistického bloku. Odmítl jít směrem, který vytyčila klika Gorbačova. Kde je dnes SSSR a další socialistické státy Evropy? A kde je socialistická Kuba? Kuba žije a míří dále cestou socialismu, nejagresivnějšímu impériu navzdory.

A pokud bych měl na mysli nějaký příklad ještě starší a více svázaný s historií komunistického hnutí na našem území, jistě bych mohl vzpomenout příklad zvolení Alexandra Dubčeka. Je třeba připomenout, že Dubček byl naprosto legitimně (byť těsnou většinou) zvolen. Jaký to byl slabý politik a co tato volba způsobila, jaké dalekosáhlé důsledky pro naše hnutí měla a že v důsledku vedla téměř k porážce socialismu už v 60. letech je obecně známo.

Dnes, bohužel neexistuje ani Komunistická internacionála a ani Kominforma, která by jasně koordinovala jednotný postup komunistických a dělnických stran. Mnohé strany jsou značně izolovány od světového komunistického hnutí. V takové izolaci je i dnešní KSČM (ne, opravdu nelze eurokomunistickou SEL v EU Parlamentu považovat za reprezentanta komunistického a dělnického hnutí). Ale to nebrání některým stále sténat nad nutností „monolitní jednoty“ a „železné kázně“. Konec konců, pojďme do teorie. Co řekl Vladimír Iljič Lenin? „Monolitní jednota a železná kázeň je předpokladem dosažení našeho cíle. Předpokladem je ovšem správnost vedení. Není-li správné vedení, stává se vymáhání jednoty a kázně jen obskurním divadlem.“A já musím dodat pouze to, že takového divadla jsme svědky v přímém přenosu. Já bych naší straně přál v dnešních těžkých časech méně Gorbačovů a Dubčeků a více Fidelů.

Převzato z profilu.