Mnohdy se mluví o těžkopádnosti a nedostatku demokracie při rozhodování v orgánech Evropské unie. Tyto problémy Moravané neignorují.

Domníváme se, že vyplývají z historického vývoje evropské integrace, kdy jednotlivé orgány vznikaly postupně a zároveň se jen velmi málo udělalo pro to, aby se do rozhodování zapojili i občané. Proto by se institucionální struktura EU měla zjednodušit. Měl by se odstranit demokratický deficit a Unie by se tak přiblížila občanům.

Přes postupně získávané větší pravomoci v některých oblastech, Evropský parlament, ač je to jediný přímo občany volený orgán EU, stále ještě nemá významnou základní pravomoc zákonodárného sboru, totiž legislativní iniciativu. Jinými slovy nemůže navrhovat sekundární legislativní normy EU, tedy směrnice, nařízení a rozhodnutí. Tuto pravomoc má pouze Evropská komise. Evropský parlament je pouze společným normotvůrcem, tj. v tzv. postupu spolurozhodování spolu s Radou EU projednává a přijímá velkou část legislativy navržené Komisí.

Druhým problémem evropské legislativy je Rada Evropské unie. Ta je tvořena ministry členských zemí v příslušném rezortním složení, přičemž předsedové vlád a představitelé členských států EU zasedají a jednají o nejdůležitějších otázkách jako Evropská rada. Tento orgán vznikl v roce 1951 v Evropském společenství uhlí a oceli jako protiváha výkonné složky, budoucí Evropské komise, v době, kdy ještě neexistoval Evropský parlament. Nyní však Evropská komise takovouto protiváhu má a je jí Evropský parlament. Proto podle nás Rada Evropské unie, orgán tvořený vládami členských zemí, má velký demokratický deficit s ohledem na odtrženost od evropského lidu, přičemž jedním z podstatných problémů tohoto orgánu je i netransparentnost, kdy řada jednání je neveřejných a v případě informací o jiných jednáních členských států v Radě není velmi často ani uváděno, jak který členský stát hlasoval, takže voliči členských států Unie ani nemohou vědět, kteří zástupci jednotlivých vlád brzdí pokrok a pozitivní rozhodnutí. Tento dosud hlavní orgán Unie je nejlepším důkazem rozporu se zásadou vyváženosti exekutivní, justiční a legislativní složky, což vede k institucionální nerovnováze a k převaze zájmů jednotlivých centrálních států nad zájmy jednotlivých regionů a občanů, přičemž často dochází k netransparentním jednáním v kuloárech, jejichž výsledky jsou dány Evropě pouze na vědomí jako hotová věc.

Proto navrhujeme  přeměnu Evropského parlamentu na Evropský sněm jako evropský zákonodárný orgán, který by se skládal z dolní a horní komory. Dolní komorou by byl současný Evropský parlament volený stejným způsobem jako nyní. Horní komorou by byl nynější Výbor regionů, kde by zasedali zástupci historických regionů a zemí Evropy. Obě komory by se vyvažovaly, pokud jde o pravomoci a vzájemnou kontrolu, a na rozdíl od současného stavu by měly i zákonodárnou iniciativu. V institucionální struktuře EU by se tak objevila nová zásada, zásada zastoupení regionů. Jsme přesvědčeni, že by se tak posílila evropská integrace, neboť regiony na ní často mají větší zájem než státy, které ji naopak brzdí. Evropské komisi by i nadále zůstala zákonodárná iniciativa, přičemž Evropská rada, jakási exekutiva Unie, by byla i nadále složená z představitelů vlád jednotlivých států, přičemž její pravomoci by byly postaveny na roveň Evropskému sněmu. Jednání této exekutivy by bylo transparentní a hlasování o všech rozhodnutích by bylo kontrolovatelné a jmenovité, na rozdíl od dnešního netransparentního stavu.

Evropský sněm by také měl mít pravomoc schvalovat a odvolávat Vysokého představitele Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku a členy Výkonné rady Evropské centrální banky, kterým dosud chybí demokratická kontrola.

Dalším novým prvkem, který navrhujeme, je zlepšení stavu v oblasti přímé demokracie. Občané by podle nás měli mít jednodušší a proveditelnější možnost jakoukoli směrnici, nařízení nebo rozhodnutí schválené Evropským sněmem podrobit závaznému referendu, pokud by o to požádal dostatečný počet občanů EU v petici. Dosud platné hranice a podmínky jsou těžko splnitelné, těžkopádné a pro Komisi a další orgány jen poradní. Zároveň by měli mít zákonodárnou iniciativu. Pokud by určitý počet občanů EU podepsal petici s návrhem nějaké legislativní normy, hlasovalo by se o ní v závazném referendu. Třetím typem lidového hlasování by pak bylo referendum, jež by bylo automaticky vyhlašováno, pokud by se horní a dolní komora Evropského sněmu neshodly na nějakém rozhodnutí. Občané by také měli mít možnost odvolat v lidovém hlasování svého poslance v Evropském sněmu.

Jinými slovy chceme ke třem zásadám, které jsou považovány za základní pilíře rozhodování o evropských záležitostech (zásada subsidiarity, zásada svěření pravomocí a zásada proporcionality) dodat dvě stěžejní zásady – zásadu zastoupení historických regionů a zásadu přímé demokracie. Tím by se evropská integrace upevnila a zdemokratizovala. Domníváme se, že to, co stojí na pěti nohách, je stabilnější než to, co má nohy jen tři.

Ondřej Hýsek
lídr kandidátky do Evropského parlamentu