Vážené dámy, vážení pánové,

já musím na své předřečníky s přednostním právem stručně reagovat. To, co tady říkali, více svědčí o jejich přístupu a vnímání světa, což mě u některých až děsí, než o podstatě této novely. Tato novela vychází z dlouhé diskuze, která trvala v podstatě už několik desítek let, a to jak na politické úrovni, tak zejména na té odborné úrovni. Je to už řada let, co poprvé Senát přišel s návrhem na rozdělení vlivu Poslanecké sněmovny na volbu těchto dvou mediálních rad.

Pak vznikala celá řada dalších iniciativ, které se blížily třebas onomu bavorskému modelu, kdy do mediálních rad jmenují zástupce nejrůznější v zákoně vyjmenované organizace od těch politických až po nejrůznější občanská sdružení. Samozřejmě, že v této diskusi dlouhé se zohledňovala spousta přístupů, které známe ze světa, (ať už) je to britský model, který u nás by asi neprošel - a to bych chápal - některá slova, která tady zaznívala, až po ten bavorský, který jsem zmiňoval před chvílí. Takže opravdu předtím probíhala dlouhá diskuze, toto je její vyvrcholení. Není to libůstka téhle vlády, že by najednou chtěla něco radikálně měnit, a všichni víme, že v té diskuzi dlouhodobě je tím hlavním argumentem to, aby mediální rady nebyly tolik závislé na aktuálním složení Poslanecké sněmovny.

Paní předsedkyně Schillerová tady říkala, že teď není ten správný čas. Kdybychom s tím přišli za půl roku, tak taky nebude ten správný čas, protože se bude dít něco, co ona považuje za důležité, za rok by určitě nebyl ten správný čas a chtěli bychom si koupit média veřejná před volbami, takže on by nenastal nikdy. A ty argumenty, které od ní zaznívaly, tak spíš svědčí o tom, jakým způsobem hnutí ANO nad tím přemýšlí. Je to jejich předseda, který vlastní - samozřejmě prostřednictvím svěřenského fondu - mediální velký dům a hnutí ANO samozřejmě využívá svého mediálního vlivu.

Nakonec a máme tady příklad, nepochybně se tím budeme zabývat v brzké době, v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, kde nominují Poslanecké kluby - no, to předesílám, tam je ten systém jinak - takže jejich nominant pak slouží, mám-li použít slova bývalého místopředsedy vašeho hnutí, slouží evidentně zájmům politické strany, když funguje v jejich volebních štábech, je poradce místopředsedy, jejich místopředsedy Sněmovny či asistentem jiné jejich poslankyně. Tak je tady vidět přístup hnutí ANO, jak přistupuje k médiím na rozdíl od nás.