Přelomovým rozhodnutím je odblokování tzv. dluhové brzdy, jež měla zabránit nadměrnému zadlužování státu. Její dodržování přitom bylo zakotveno v ústavě a bylo dlouhodobě považováno za jeden z pilířů německé fiskální identity. Vláda se ale nyní rozhodla rozpočet uvolnit a spustit masivní investiční balík v hodnotě stovek miliard eur. Ten má financovat přestavbu německé infrastruktury, která je podle odborníků ve velmi špatném stavu. Symbolem dlouhodobého zanedbávání investic do dopravní infrastruktury se loni v září stal pád mostu Carolabrücke v Drážďanech.
Nové investice ale zamíří také do železnic, energetiky, digitalizace, školství či výstavby sociálního bydlení. Pandemie covidu-19 odhalila, že je co dohánět (německé úřady si tehdy totiž důležité informace posílaly přes fax). Významná část investičního balíčku poputuje i do obrany. Německý Bundestag už schválil navýšení výdajů s cílem trvale dosáhnout dvouprocentního závazku vůči NATO. Jde o jeden z klíčových bodů koaliční dohody mezi CDU/CSU a SPD, jenž má posílit schopnost Bundeswehru čelit aktuálním hrozbám a modernizovat zastaralou výzbroj i logistické zázemí. Merzova vláda zároveň věří, že rozsáhlé veřejné investice mohou pomoci zastavit hospodářský pokles a znovu nastartovat růst. To by byla skvělá zpráva i pro Českou republiku, protože naše ekonomika je s tou německou úzce propojena.
Změny ale Německo čekají i v zahraniční politice. Přestože je Friedrich Merz celoživotním stoupencem co nejsilnějších transatlantických vazeb a obdivovatelem Spojených států (jeho politickým vzorem má být bývalý americký prezident Ronald Reagan), po nástupu Donalda Trumpa a jeho administrativy začal budoucnost Německa spatřovat zejména v co největší spolupráci v rámci Evropy. V novém kabinetu proto prosazuje výraznější evropskou politiku, která má být pragmatická, strategicky sebevědomá a méně závislá na dění v Bílém domě. Evropa podle Merze totiž nemá pouze reagovat, ale aktivně určovat směr. V koaliční dohodě se nová vláda zavázala také k aktivnímu prosazování principů právního státu v EU. Naopak názor na problematiku podpory Ukrajiny, která je pro novou německou vládu zásadním tématem se bohužel, v kontextu nového pohledu americké administrativy na ukončení války nezměnil a zůstává otázkou, jak dlouho bude toto stanovisko v Německu politicky udržitelné.
Napjatá atmosféra kolem migrace, která výrazně ovlivnila předvolební kampaň, se nyní promítá i do vládních vyjednávání. CDU/CSU a SPD se dohodly na zachování stávajících kontrol na všech pozemních hranicích a na tom, že by měli být nově odmítáni i migranti, kteří chtějí požádat o azyl. Podle neoficiálních informací má Friedrich Merz v posledních dnech jednat s představiteli sousedních států, včetně České republiky, o možné spolupráci v této oblasti. Zde je potřeba zdůraznit, že je i v zájmu České republiky zavést co nejpřísnější kontrolu a regulaci ilegální migrace.
Směr, kterým se Merzova vláda vydává, představuje jeden z nejzásadnějších obratů v poválečné historii Spolkové republiky. Zda se nové koalici podaří splnit vysoká očekávání a zároveň udržet rovnováhu mezi tlakem společnosti, ekonomickými výzvami a politickými kompromisy, ukážou až nadcházející měsíce. Jisté ale je, že tradičním stranám dochází čas. Pravicové AfD, která ve volbách dosáhla svého dosud nejlepšího výsledku, celkem opodstatněně a v souladu i s vývojem v okolních zemích rostou preference a němečtí voliči zákonitě volají po zajištění větší bezpečnosti a zavedení restrikcí nelegální migrace a poskytování sociálních dávek nelegálním migrantům na území Německa. Současné vládě nezbývá než nabídnout v těchto pro německé občany palčivých a dlouho neřešených otázkách přesvědčivé výsledky a pokusit se obnovit důvěru veřejnosti. Bylo by to i v zájmu České republiky.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV