Takovéto výroky vůbec ničemu nepomáhají, protože mezi průmyslníky znám hodně lidí, kteří mladým v jejich zájmu o planetu fandí.

Nepomůžou:
- průmyslníkům, kteří mezi tímto výrokem uraženými mladými hledají velmi potřebné budoucí zaměstnance.
- nám čtyřicátníkům, kteří se snažíme právě o podporu vzájemného naslouchání a hledání porozumění mezi mladou a seniorskou generací. A čím lidé budou žít déle, tím víc naslouchání bude třeba.
- ani samotné diskuzi o klimatické změně. Protože po tomto výroku budou mít mladí k argumentům průmyslníků, i třeba věcným a logickým, postoj apriori negativnější.

A že je zde toho opravdu hodně, co je třeba si vysvětlovat a proč je třeba naslouchat. Protože i v té omluvě pana prezidenta svazu, kterou samozřejmě oceňuji, je vidět neporozumění, jak šedesátníci z průmyslu vidí svět mladých.

Pokud mladí sledují články a videa vědců a klimatologů, jak by mohl svět vypadat za 50 let, svět ve kterém narozdíl od těch šedesátníků žít budou, pak je třeba jejich zájem a znepokojení plně chápat. Proto jsem si jistý, že vnímají, že je pro ně, pro jejich budoucnost na tomto světě, mnohem důležitější několik dní nám všem místo školy ukazovat potřebu starat se o naši planetu, než řešit, že vynechají několik hodin z těch tisíců dnů, co se celé mládí vzdělávají. Život jim určitě víc zkazí, když budou elity státu a světa přistupovat ke klimatické změně laxněji, než několik zameškaných hodin ve škole. To je pro ně nyní ten klíčový prvek jejich budoucnosti. Ne snaha připravit se studiem lépe na práci pro průmyslníka, který je, jak vidno, moc vážně nebere...

Shodou okolností jsem měl před pár dny schůzku s několika představiteli Svazu průmyslu. Diskuze s nimi byla v porovnání s tímto vyjádřením velmi konstruktivní směrem k výzvám budoucnosti, jako je školství či inovativní a vzdělaná společnost. Na příští schůzce se určitě zaměřím na téma klimatické změny. Budu zjišťovat, kde český průmysl vidí nejen rizika, ale hlavně příležitosti, jak můžeme uspět a inovacemi a investicemi se postupně měnit z montovny na stát s hospodářstvím s vysokou přidanou hodnotou.

Prostě místo nálepkování či kritizování aktivních mladých jednejme o nich s nimi tak, aby oni sami cítili, že jejich budoucnost bude lepší a ne horší...