Na semináři vystoupili například Mgr. Margit Slimáková, specialistka na výživu a zdravotní prevenci, Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.  z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky v Praze, profesor RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc. z katedry fyziologie rostlin PřF UK v Praze a mnoho dalších odborníků například z Ministerstva zemědělství nebo ambasády Spojených států.

Poslechli jsme si celou řadu argumentů z řad zastánců i odpůrců GMO. Mě osobně na GMO potravinách děsí, že nejsou dostatečně validní dlouhodobé studie o jejich vlivu na lidské zdraví. Historie nás učí, že stejnou chybu udělal svět, když používal insekticid DDT bez dostatečných informacích o jeho účincích, když dopustil kontaminaci životního prostředí polychromovanými bifenyly.

Právě DDT, o němž na semináři hovořila Slimáková, se v padesátých letech s klidem používalo na dětské vši, malárii či tyfus a dnes víme, že mimo jiné negativní účinky je DDT přímo genotoxické (může způsobovat nepřirozené mutace a růst nádorů.

V současnosti se GMO potraviny sice u nás neprodávají ve velkém, v podstatě se dá najít na trhu jen pár olejů, ale potravinová nesoběstačnost EU už teď způsobuje, že se sem dováží velké množství geneticky modifikovaných krmiv z Ameriky a Asie.

U GMO nemusí podle odborníků stačit ani deset let jako důkaz, že nejsou zdraví škodlivé. Testovat se musí opravdu dlouho. Jistím varováním je, že všechny Evropské státy kromě čtyř zakazují pěstování GMO potravin. Ty čtyři jsou Španělsko, Portugalsko, Česká republika a Rumunsko. To se dokonce řadě jiných států líbí, protože ten pokus jestli to zdraví škodí, nebude prováděn na jejich občanech. A mně se zase nelíbí to, že zatím může být prováděn na našich občanech. Existuje termín předběžná opatrnost. Jiné státy podle něj konají a já myslím, že totéž by měl dělat náš stát. GMO potraviny budou samozřejmě velké téma v Evropské unii i v příštích letech. Já jsem zastánce rezervovaného přístupu k jejich pěstování v této zemi.