Já děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem rád, že (je) tady za mnou pan ministr Válek, poněvadž se to bude částečně týkat jeho, protože se to bude týkat sociálně zdravotního pomezí.

Já navrhuji do pořadu dnešní, tedy 115. schůze sněmovny, zařadit nový bod s názvem, že Česko přijde o 9 miliard z Národního plánu obnovy - tak se ten bod bude jmenovat a rád bych ho zařadil na dnešní den, tedy na úterý, po pevně zařazených bodech. Proč? No, v kauze digitalizace stavebního řízení, kvůli které se rozpadla vládní pětikoalice, šlo zhruba o 1,5 miliardy z evropských fondů. A o to by Česko přišlo, kdyby se samozřejmě digitalizace nestihla včas. Ale v resortu Mariana Jurečky a tady pana ministra Válka se přitom hraje o násobně více peněz, a to o 9 miliard. To ale nikoho z vládní koalice zřejmě moc netrápí.

Čerpání prostředků bylo podmíněno totiž povinností zajistit systém dlouhodobé péče pro potřebné, tedy zejména seniory. Nová legislativa už měla být hotová loni, ale není ani dnes. A Evropské komisi už dochází trpělivost. Rozhodla se, že letos nám slíbených 9 miliard nepošle. Jestli je Česko spatří někdy později, tak to se ještě uvidí, má totiž na to jen půl roku, půl roku na nápravu. S penězi na rekonstrukce a stavby budov už přitom mnohé kraje a města počítají. Pokud se zde nedohodneme nebo schválíme špatnou legislativu, tak přijde Česko definitivně o 9 miliard korun, které mohlo dostat z evropských fondů. Stát tak bude muset najít 9 miliard ve svém rozpočtu. 9 miliard, které buď zaplatí ze svého rozpočtu, nebo je na tuto péči nevydá vůbec. V každém případě to bude škoda.

Vláda totiž připravila novelu zákona o sociálních službách a zákona o poskytování zdravotní péče, která měla být reakcí na evropský požadavek. Je to sněmovní tisk 704. Návrh zákona má za cíl propojit zdravotní a sociální služby, koordinovat péči o lidi, kteří přecházejí z jedné služby do druhé a obvykle potřebují obojí, a zajistit financování samozřejmě těchto služeb. V praxi dochází k takzvaným sociálním hospitalizacím ve zdravotnických lůžkových zařízeních, kde to financování je nevyřešené, a samozřejmě se jedná i o poskytování potřebných služeb. V (zařízeních?) jsou i lidé, kteří by mohli jít domů, ale chybí pro ně navazující terénní služby. V pobytových sociálních službách zase často chybí úhrada zdravotní péče v potřebném rozsahu.

Novela obsahuje i spoustu dalších změn. Tato novela - ale pozor - je předkládána i přesto, že má 68 nevyřešených zásadních rozporů, z toho sedm z Ministerstva financí, což jsou nevyčíslené náklady. Legislativní rada vlády ji projednávala ve zrychleném režimu a (s?) tím, že do konce září má být zákon ve Sbírce. A i Legislativní rada vlády uplatnila zásadní výhrady. Vláda předložila tento návrh zákona už 10. května, první čtení proběhlo už 21. května na 103. schůzi. Už v prvním čtení návrh zákona čelil návrhu kolegyně poslankyně Lenky Dražilové na navrácení k dopracování. Návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu a dále výboru pro zdravotnictví jako výboru dalšímu. Přitom byla na návrh pana poslance Navrátila zkrácena lhůta pro projednání tohoto návrhu ve výborech o 30 dnů, tedy na jeden měsíc, na 30 dnů. Oba výbory přitom sněmovní tisk projednaly do jednoho měsíce. Výbor pro zdravotnictví projednal tento návrh 19. 6 a vydal 20. 6. záznam z jednání doručený poslancům jako tisk 704/1. To proto, že výbor nepřijal žádné usnesení, když z celkového počtu 18 přítomných poslanců hlasovalo pro 8, 1 proti, zdrželo se dalších 9 poslanců. Garanční výbor pro sociální politiku projednal návrh zákona rovněž 19. 6. Přijal celou řadu pozměňovacích návrhů, kterých bylo 24 a, vydal dvacátého, tedy o den později, usnesení doručené poslancům jako tisk 704/2.