Děkuji za slovo. Asi všichni velice dobře víme, jak tu sedíme, že to nemá řešení. Pouze si tady vyměňujeme názory, každý ze svého úhlu pohledu. Prostřednictvím pana předsedajícího bych chtěla říct předřečníkům k obchodu s chudobou jediné, nám přece vůbec nevadí, že u vás v bytě bydlí člověk za 100 000 měsíčně, když na to nečerpá dávky, resp. příspěvky a doplatky na bydlení. Nám vadí, když oproti běžnému nájemnému v Rotavě, které je 6 000 Kč ve 2+1 pro tříčlennou rodinu, inkasuje někdo 15 000 a ještě ty peníze neposílá dál, a doplácí mu je stát. Tento příspěvek na bydlení nezůstává u nájemníka. To získává ten obchodník s chudobou. Vy nejste obchodník s chudobou. Vy jste obchodník s bohatstvím. Když já u vás budu bydlet za 100 000, tak mi to přece vůbec nevadí, prostřednictvím pana předsedajícího. Ale nedá mi nikdo na to ani korunu a musím si ty peníze vydělat. Ale tam, kde to hradí stát svými příspěvky na bydlení, tam je problém.

A napadla vás někdy odpověď na otázku, co kdyby ti lidé, o kterých tady mluvíme a kterým chceme sahat na dávky a podobně, na nějaké peníze, které dostávají, co kdyby si začali plnit svoje povinnosti stejně jako my? Napadlo vás někdy něco nezaplatit? Poplatek za odpad, poplatek za psa, nájemné... A tady to správně zaznívá. Ale když už si je neplní, jaký je nástroj to z nich vymoci? To je otázka.

Děkuji za pozornost. A myslím si, že to nemá řešení. A dneska už vůbec ne.