Před více než dvěma lety jsem psal o tom, že si podporovatelé zákazu kouření v restauracích neuvědomují, jaké přinese další problémy. Například to, že kuřáci budou chodit kouřit před hospody a asi si u toho šeptat nebudou. Soucítím s lidmi, kteří bydlí ve městech a budou muset snášet hluk, stejně tak jako soucítím s provozovateli hospod, kteří už si nemohou svobodně určit, jestli se v jejich podniku smí, či nesmí kouřit. A také soucítím s kuřáky, kterým politici říkají, co je pro ně dobré a co ne.

Obce a města si problém s vyhnáním kuřáků na chodníky uvědomily později a začaly je různě řešit. Domníval jsem se, že zákaz kouření v restauracích povede k úvahám o zákazu kouření na ulici. Politici „nezklamali”, takové vážně míněné diskuse jsem už zaslechl. Nenapadlo mě však, že některá města, navíc vedená takzvanými pravicovými stranami, k tomu začnou vymýšlet nesmyslné „pomocné stráže veřejné bezpečnosti”, tedy brigádnické hlídky, které budou domlouvat kuřákům, aby na ulici mluvili potichu. Tyto hlídky budou samozřejmě placené z veřejných peněz.

Dostavily se také debaty o tom, jestli by nebylo dobré zakázat například bůček nebo jestli podobná jídla aspoň více nezdanit. V nějakém diskusním pořadu jsem slyšel pana doktora Pafka, jak mluvil o tom, že je potřeba více zdanit tučná jídla, protože lidem škodí. Zjistil jsem, že když mluví pan doktor, tak mi to také psychicky škodí, ale nevolám po tom, abychom mu zakázali mluvit nebo jej více zdanili. Stačí si ty diskuse vypnout, člověku je hned líp. Stejně tak vás nikdo nenutí chodit do zahulených hospod, když vám to nedělá dobře. Stačí tam prostě nechodit. Nemusíte také chodit na diskotéky, když nemáte rádi hlasitou hudbu a ničí vám ušní bubínky. To je svobodná volba.

Odmítněme nesmyslné omezování našich svobod, dříve než bude pozdě. Zastavme spirálu zákazů, než nabere ještě větší rychlost. Nevytvářejme svět, kde je ke všem přistupováno jako k nesvéprávným bytostem.