Pan předseda Sklenák tady vykreslil, jak to bylo za bývalých vlád strašlivé. Já si tu dobu nijak neidealizuji. Chápu, že koaliční vládnutí je složité v jakémkoli složení, takže si pamatuji, co tady bylo, ale nikdy od roku 1992, protože si to tady pamatuji od roku 1992, ať již jako úředník, či jako poslanec, tady z procedurálního hlediska nebyl takový zmatek, nebyl takový chaos a nebyla taková diskoordinace v organizaci, jak bude sněmovna jednat. Kdy předsedové koaličních klubů netuší jeden, co udělá ten druhý, a nikdo ve sněmovně netuší, co se bude odehrávat v následujících deseti minutách.

Proto bych se rád, zeptal, ale opravdu kolegiálně a v úctě bych se rád zeptal prostřednictvím pana předsedajícího pana předsedy Faltýnka na tu páteční skandální situaci, protože to skutečně nebylo nic jiného, než skandální situace, neschopnost sněmovny pracovat, i když to nebylo nezbytné. Ano. Pan ministr financí mohl předpokládat teoreticky, byť jeho účast ve sněmovně je z principu povinná, ale mohl teoreticky předpokládat, že se na jeho body nedostane, neb předcházel bod o veřejném ochránci práv, kde se rovněž dala očekávat živá diskuse. A ta diskuse neproběhla a o veřejném ochránci práv jsme nehlasovali, neboť ten bod navrhl a prosadil přerušit pan předseda Faltýnek. No a pak přišly Babišovy body. A když přišly Babišovy body, tak pan předseda Laudát vám chtěl pomoci jako koalici, a navrhoval ty body vyřadit. A mohly se projednávat další body. Kdyby se Babišovy body vyřadily, sněmovna mola pracovat na dalších bodech. To vy jste jako koalice zásadním způsobem odmítli, protože to přece navrhl zločinný Laudát, a pan předseda Faltýnek prosadil ukončení jednání toho dne. Já jsem si připadal jak ve snu, musím říct.

Chci se zeptat pana předsedy Faltýnka slušně zeptat, jestli by nám teď tady mohl říct po tom skandálním ukončení sněmovny, proč za prvé prosadil přerušení bodu o ombudsmanovi, když jsme byli připraveni o něm jednat.