Děkuji. Odpusťte, nemohu nereagovat na předřečníka. Pan poslanec Klaus nám vyjevil svůj názor, kdo podle něj má právo, nebo nemá právo jít k volbám. Kdo má právo volit v ČR, stanovuje Ústava ČR, nikdo jiný, žádný názor. A to, že Klausovic teta už 20 let žije na jiném kontinentu než Václav Klaus, zajisté ví proč (pobavení), jí podle té ústavy ještě nezbavuje volebního práva. A takových lidí bude jistě hodně. Takže naše otázka je jediná: Jestli to právo, které nezpochybnitelně z ústavy mají, jim chceme zpřístupnit, což by stát měl svým občanům zpřístupnit, anebo jim ho naopak chceme ztížit. Máte sice právo, ale my si až tak myslíme, že byste ho mít neměli, tak vám k tomu ten přístup ztížíme. A nejde jenom o Klausovic tetu. Jsou prostě lidé, kteří jezdí pracovat do ciziny. Jsou to nejenom vědci, jsou to i dělníci. Pracují na místech, kde není konzulát, kde není velvyslanectví. Představte si takové Japonsko, kde jsou čtyři ostrovy: Hokkaidó, Honšú, Šikoku a Kjúšú, a velvyslanectví je jenom na Hokkaidó a prostě řada našich občanů pracuje na Kjúšú a chtěli by volit, protože to je jejich ústavní právo. A my teď máme odpovědět na jednoduchou otázku, jestli jim to ústavní právo zpřístupníme korespondenční volbou, tak jako většina civilizovaných států, anebo to naopak ztížíme, protože máš sedět doma, poslouchat Okamuru nebo Klause mladšího, nikam nemáš jezdit a jít k volební urně. A nic poštou posílat nemáš! Mezi tím se rozhodujeme.