Mnohdy se v těchto diskuzích zapomíná na možný příliv uprchlíků z Ukrajiny v souvislosti s dlouhodobou krizí na východě země. Veřejnost se nejčastěji ptá, jak reálná je hrozba rozšíření závažných infekčních onemocnění s postupující migrační vlnou a zda je třeba, aby v této souvislosti byla přijata nějaká zvláštní hygienická opatření. Občany také zajímá, jaká vstupní vyšetření podstupují uprchlíci při vstupu do České republiky a zda jsou tato vyšetření dostatečnou prevencí k zamezení vzniku epidemie závažných onemocnění.

Je třeba se vší vážností přiznat, že odpovědi na zmíněné otázky nejsou jednoznačné a ani zástupci z řad odborné veřejnosti, tedy zejména hygienici a epidemiologové nejsou ve svých názorech jednotní.  Na jedné straně názorového spektra stojí  některá vyjádření, která bijí na poplach před údajným rizikem vzniku rozsáhlých epidemií závažných nakažlivých chorob, na druhé straně stojí vyjádření hlavního hygienika ČR Vladimíra Valenty i představitelů Světové zdravotnické organizace /WHO/. Pokusím se shrnout nejčastěji zmiňovaná fakta včetně osobního pohledu:

1/  Je nezpochybnitelným faktem, že minimálně v části zemí, ze kterých v současné době sílí exodus obyvatel do Evropy, je výrazně odlišná hygienicko-epidemiologická situace oproti České republice, přičemž závažným důvodem v tomto ohledu hraje chudoba velké části tamního obyvatelstva. S tím nepřímo souvisí i velmi malá proočkovanost tamního obyvatelstva. V některých oblastech, ze kterých nyní nejvíce sílí migrace, je velmi špatná situace s hygienickými podmínkami obyvatelstva, negativní roli v šíření některých infekcí hraje i nedostatek vody či její špatná kvalita. To sebou nese větší zatížení obyvatel infekčními chorobami jako je tuberkulóza, břišní tyfus, bacilární dysenterie, ale i dětská obrna.

2/ Z odborných studií vyplývá, že pro šíření velké většiny nakažlivých infekčních chorob je nejrizikovějším způsobem přepravy letecká doprava. Je to tak z toho důvodu, že čas přepravy letadlem je ve většině případů kratší než inkubační doba závažných infekcí, což v praxi znamená, že u již nakaženého cestujícího propukne onemocnění až v cílové zemi. Z tohoto pohledu je tedy mnohem větším epidemiologickým rizikem pro Českou republiku mezinárodní turistika včetně návratu českých turistů z exotických zemí než současná migrační vlna. Většina migrantů totiž začíná svou cestu přes moře a poté pěšky či vlakem, což riziko zavlečení některé závažné infekce výrazně snižuje. To samozřejmě neznamená, že jsou rizika z migrace nulová.

3/ Která onemocnění by skutečně mohla ohrozit českou populaci? Odborníci se shodují, že reálným rizikem se může jevit tuberkulóza/TBC/, zejména v podobě multirezistentních kmenů, které dobře nereagují na běžná schémata antibiotické léčby a jejich zvládnutí je velmi často velkým problémem. I v této souvislosti je ale třeba zmínit, že podstatně větším rizikem je potenciální migrační vlna z Ukrajiny a z některých oblastí Severní Afriky, z Pákistánu či Afganistánu než ze Sýrie, ze které v současné době míří do Evropy nejvíce běženců.