Kolegyně, kolegové, já bych nejprve se vyjádřil se stanoviskem klubu KDU-ČSL.

My velmi vítáme to, že po spoustě let, kdy se tady o podpoře sociálního podnikání, jeho rozšíření právě i na nejenom osoby se zdravotním handicapem, ale na osoby, které mají nějaký sociální handicap - už to tady zaznělo, jsou to lidé po výkonu trestu, ale jsou to také lidé po oddlužení, lidé, kteří už do života vstupují s nějakým sociálním handicapem, protože jsou třeba už z rozvrácených rodin a jejich životní perspektiva není jednoduchá i třeba z hlediska jejich absolvovaného či spíše neabsolvovaného vzdělání, tak si myslím, že v této oblasti měla Česká republika velký dluh, a já jsem rád, že tady máme dneska na stole tento zákon, který Česká republika potřebuje.

Samozřejmě jeho vznik provázela spousta debat a my jsme se do toho zapojovali už vlastně předtím, než vznikl návrh toho zákona v řadě pracovních skupin a diskusí se stávajícími provozovateli sociálních podniků, snažili jsme se od nich navnímat, jak oni to vidí. Ale samozřejmě ty názory jsou na řadu věcí různé a ten zákon se nerodil úplně jednoduše. KDU-ČSL ho podporuje, já jsem přesvědčený o tom, že pokud se nám ho podaří schválit, takže to bude velký krok k tomu rozšířit sociální podnikání právě i o tu skupinu sociálně handicapovaných a jako klub KDU-ČSL ho podporujeme.

Nicméně v rámci projednávání jednak ve výboru, ale v rámci navnímávání ještě i reakcí stávajících provozovatelů sociálních podniků, ale i těch potenciálních zájemců o to získat statut sociálního integračního podniku, si dovolíme navrhnout ještě variantně pozměňovací návrh k oblasti, které se ti stávající poskytovatelé bojí a mají z toho obavy, zejména z hlediska toho, že původně nastavené podmínky jsou poměrně tvrdé a oni sami říkají, že až demotivující. A já musím říci, že my jsme vlastně kolem té oblasti vytváření integračního fondu strávili asi nejvíce času, bylo to asi nejvíce střetové téma.

Tady má do toho co mluvit Ministerstvo financí, ne vždycky jsme se tam potkávali v těch názorech a já za sebe obavy těch budoucích provozovatelů nebo budoucích adeptů na udělení statutu integračního sociálního podniku tak vnímám. Z toho důvodu jsme se pokusili ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a v diskusi s Ministerstvem financí připravit ještě změkčení podmínek pro takzvaný integrační fond, a to tak, aby vkládaný kapitál se tam snížil, protože to byly ty největší obavy, které právě ti uchazeči v tuto chvíli mají.

V tom původním návrhu zákona bylo, že by vlastně měli vkládat do integračního fondu až 30 % vlastního kapitálu, což když si představíte, to opravdu není úplně malá částka. Proto jsme si po diskusi dovolili navrhnout, že by se tato částka snížila na 15 %, a to ještě rozloženo do tří let, to znamená, že by ty počáteční obavy mohly být tímto zmírněny. I tak ale ten určitý neklid mezi uchazeči dále trvá, a proto jsme navrhli nebo budu dneska načítat ještě jednu variantu - já za sebe říkám, že tu upřednostňuji - a tam ještě částku těch finálně 15 % snižujeme na 7,5 % s postupným náběhem během tří let, to znamená, 2,5, 5 a 7,5 %. A ta druhá varianta, za mě tedy o něco méně preferovaná, je 5, 10 a 15 %.

Takže budou to dva pozměňovací návrhy, ke kterým se pak následně vyjádřím nebo respektive přihlásím v podrobné rozpravě, a budu vás velmi prosit, abyste se alespoň pro jednu z těchto variant pak ve finálním hlasování ve třetím čtení rozhodli, tak, abychom dali zelenou tomuto zákonu jako celku.

Děkuji vám za pozornost.