Vzpomínám si, jak před několika měsíci zde na půdě Sněmovny zvítězil zdravý rozum, když poslanci pozměňovacími návrhy upravili zákon o omezení prodejní doby v obchodech. Nová legislativa se tak vztahovala jen na několik dnů v roce, když jsou navíc stejně již nyní obchody zavřené. Vznikl sice další zcela zbytečný zákon, ovšem pořád lepší když vznikne zákon zbytečný než zákon špatný.

Bohužel, Senát se tentokrát neukázal jako strážce svobody, vrátil se k původnímu znění, které dolní komora zamítla.

Vládní koalice, nepoučena minulou rozpravou, se opět chystá prosadit další zbytečný zákaz. Kdy se tato smršť zastaví? Dějiny nás učí - nikdy. Budeme tak dlouho nenápadně omezovat možnosti jednání lidí, dokud nezjistíme, že ze svobody nezůstalo vůbec nic. To je socialismus, který tak dobře všichni známe.

Vůbec zde totiž nejde o ochranu zaměstnanců, jak se někteří snaží argumentovat. Jde o to vnutit všem ostatním určité vidění světa a určitý způsob jednání v soukromém životě. Stát se tak neodvolatelně vlamuje do sféry, která měla navždy zůstat vyhrazena osobnímu rozhodnutí jednotlivce. Zastánci nové restrikce argumentují právy zaměstnanců a zároveň pomíjejí fakt, že pracovní smlouvu uzavírají svobodní lidé, kteří si sami vymezují její podmínky. Před svévolí obě strany chrání zákoník práce. Vztah zaměstnanců a zaměstnavatelů tedy není nutné upravovat jinak.

Vyjmenovat, zakázat a trestat jednání, které ohrožuje druhé - to je přece role státu. Jedině v takovém společenství je doma svoboda, volnost každého myšlení a jednání, které druhému neodpírá možnost svobodně přemýšlet a jednat. Kolik různých zákonodárných sborů na celém světě už přijalo zákony, které tuto citlivou hranici pomíjejí.

Proto kladu tuto otázku: Jakým způsobem otevřené obchody v některé státní svátky ohrožují druhé? Jakým způsobem uzurpují jejich svobodu? Odpovědět samozřejmě musíme, že žádným.

Zaměříme proto svou pozornost k tématům, která skutečně mají tendenci přerůst v problémy, které ohrozí bezpečí, zdraví a svobodu lidí. Osobní život a dny volna ať si každý uspořádá podle svého. Proto opět apeluji na zdravý rozum všech přítomných poslanců, aby nezakazovali lidem prodávat a nakupovat, chodit do práce a podnikat.

Děkuji za pozornost.