Dobrý den, přečetla jsem si oba články, které jsem od Vás obdržela. Musím se ztotožnit s pisateli, že nejlepším předsedou strany byl opravdu J. Paroubek.

Jsem jako tajemnice OVV ČSSD ve funkci teď v červenci 20 let a za tu dobu jsem vystřídala čtyři okresní předsedy OVV Semily, 7 krajských tajemníků, 8 krajských předsedů a 5 předsedů strany. Za těch 20 let jsem něco zažila a hlavně prožila.

Ujistila jsem se však, že dnes už v ČSSD politiku až na výjimky nedělají lidé, kteří to dělají srdcem a jsou opravdovými sociálními demokraty, pracují zejména pro lidi, ale na funkce se hrnou lidé, bez odborných znalostí, životních zkušeností a bez morálky od komunální politiky přes krajskou až do té vrcholné.

Taktiky a praktiky zvolení do různých funkcí neznají bratra, a tak se nemůžeme divit, co se posledních 10 let děje, a to hlavně ve vlastních řadách ČSSD. Sama působím v Libereckém kraji, a řekla bych v kraji, kde za posledních minimálně 9 let není místo pro čistou politiku jako takovou, ale je to pro lidi, kteří politiku jako takovou dělají jen ve svůj prospěch, do politiky se dostávají za podpory svých rodin, blízkých kamarádů a zmanipulované a často de iure neexistující členské základny, která tvoří tzv. „hlasovací komando“ pro zvolení nikoli nejlepších a nejschopnějších, ale známých a kamarádů, kteří ničím nevynikají a bývají zvoleni v místních organizacích, posléze na okresní konferenci, kde je vše předem domluveno a posléze jsou ti „poslušní“ vybráni za okresy na krajskou konferenci. Bohužel, ne každý okres má stejný počet delegátů a vše se přepočítává klíčem podle toho, kolik který okres má členů.

Zde musím zaznamenat fakt, že v některých okresech jsou členové nabíráni uměle a účelově a tím pádem se pak stane, že ty početně menší okresy s výraznými osobnostmi nemají šanci nic a nikoho někam prohlasovat a dostat do funkcí. A často jsou ty nejvýraznější a tím pádem i nejméně chtěné osobnosti mediálně špiněné vymyšlenými historkami a na základě objednávek u „spřátelených novinářů“, kteří jsou schopni a ochotni na zakázku napsat o komkoli cokoli bez ohledu na fakta.

Mám mnoho příkladů, kdy se tak stalo, a i když byl za daný „problematický“ okres někdo nominován, nikdy se nikdo nikam nedostal, protože vše je dobře řízeno „hochy z mokré čtvrti“, kteří kraj řídí a kterým by výrazná, inteligentní a úspěšná osobnost kalila vodu (anebo by pro ně, jak sami říkají, byla moc chytrá).

Nějaký čas jsem to tak nějak přehlížela, ale v dnešní době už to nejde…. Členská základna stárne, mladí lidé do strany vstoupit nechtějí a myslím si, že kdyby se spočítal věkový průměr za okresy a posléze za kraj, asi bychom se divili, jak staré členy máme.

V roce 2001 se nám na okrese Semily po příchodu bývalého poslance Michala Krause zvedla členská základna během půl roku o 120 lidí, včetně řady významných osobností, sportovců, podnikatelů, lékařů, obecních starostů apod. Bylo to díky tomu, že pořádal pravidelné poslanecké dny v regionu, jezdil na různá setkání se starosty, do terénu mezi lidi, do škol, fabrik, nemocnic, domovů důchodců atd., dělal pravidelné mítinky a setkání s lidmi nikoli jen pár týdnů před volbami, ale v průběhu celého poslaneckého období.

V Semilech měl poslaneckou kancelář, kde pravidelně každé pondělí pracoval a osobně se snažil pomáhat a řešit problémy nejen jednotlivých občanů, ale i spolků, institucí, škol, atd. atd. v rámci nejen celého okresu, ale i celého libereckého kraje, byl v regionu velmi oblíben a jako okresní i krajský předseda ČSSD měl v parlamentních i krajských volbách volební výsledky, ke kterým dnešní garnitura hledí s obrovským odstupem, protože se pohybují ve zlomcích původních hodnot.

A to i několik let poté, co na něj, ve snaze odstranit jej z politiky, byla uměle vykonstruovaná mediální kauza. Přestože nebyl nikdy z ničeho policií obviněn, jako seriózní politik odstoupil ze všech veřejných funkcí, které zastával, až do doby prokázání toho, že jeho mediální lynčování prostřednictvím několika tisíc nesmyslných článků bylo účelové, nepravdivé, vymyšlené a nesmyslné.

Jediný, kdo se ho, nejen mediálně zastal, obhajoval ho a umožnil mu návrat do vedoucích funkcí v ČSSD, byl v roce 2007 právě Jiří Paroubek. Bohužel, po jeho odchodu z ČSSD v roce 2010 se nejúspěšnější, nejlépe hodnocený veřejností, nejoblíbenější a nejdůvěryhodnější politik ČSSD v Libereckém kraji už nehodil do krámu těm, kteří si v kraji brousili zuby na díky jeho vysokému pracovnímu nasazení získané politické posty v Poslanecké sněmovně, Senátu, v krajském zastupitelstvu.

A protože díky svým pracovním výsledkům, svému umění vyjednávat, schopnosti plnit sliby, držet slovo a dodržovat dohody, díky svému velkému politickému rozhledu, výborné rétorice, a hlavně umění jednat s lidmi a schopnost ve straně i mimo ni získávat lidi na svou stranu, se stal nepohodlným a překážkou pro „politickou elitu“ zejména libereckého a jabloneckého okresu jejich tahu za mocenským výtahem k moci, která jim měla umožnit prosadit si v kraji své úzké osobní zájmy.