Poslední příklad mluví za vše. Prezident Zeman navštívil při svém posledním výjezdu do krajů jižní Moravu a město Valtice, kde besedoval s žáky tamní odborné střední školy. Jednalo se o žáky 1. a 2.ročníků, tedy o 15-ti a 16-tiletou mládež. Kdo alespoň chvíli učil nebo učí, ví, jaké má v té době schopnosti a hlavně vědomosti  tato věková kategorie dětí. Velmi slabé až na výjimky je potřeba jim řadu věcí kolem politiky vysvětlit a naučit.

Celkem proto chápu paní učitelku, že s nimi návštěvu a besedu s prezidentem probrala a nachystala s nimi nějaké otázky. Co by učitel bych jednal naprosto stejně a nevím, co je na to některým politikům divného… Těm ale šlo o politiku, o to kopnout si do prezidenta, ale ČT a její pořad „168 hodin“  se svými tvůrci by měl více vážit dosah takových reportáží…. Paní učitelka se nervově zhroutila a redaktoři zmíněného pořadu by se měli vrátit zpět do školních lavic a hlavně se za domácí úkol doučit, co je to empatie….

Výsledek celé „skvělé“ reportáže ČT je opět rozdělená společnost, kdy se politici předhánějí v nesmyslných výrocích na adresu prezidenta a navíc je tu i jeden nervově zhroucený pedagog. Není to tedy prezident, kdo rozděluje společnost, ale některá média. Pak ale nastává otázka, k čemu jsou a proč si je navíc musíme platit.

Marian Keremidský, místopředseda Strany Práv Občanů