Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády. Měnit se má to, co nefunguje nebo zastaralo nebo žádá doplnění. V případě zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, se dle mého úsudku dlouholetého ředitele školy jedná o doplnění ustanovení, které nám jako učitelům a ředitelům chybělo, ad provázející učitel - uvádějící učitel.  Existují studie dokazující potřebnost kvalitních praxí studentů pedagogiky na jejich rozhodnutí, věnovat se povolání učitele i po absolutoriu. Situace ve školách je taková, že studenta se ujme některý ze zkušených pedagogů, většinou ho vede dobře, ale přiznejme si, že nás učitele nikdy nikdo neučil, jak efektivně vést budoucí kolegy, jak jim efektivně dávat zpětnou vazbu. Cítím zde velkou roli pro pedagogické fakulty. Je to jedna z cest, jak dostat zásady moderní pedagogiky do všech sboroven, mezi všechny učitele.

To samé se týká i pozice uvádějícího učitele, který se má po dva roky věnovat absolventovi. Nikdo nezpochybňuje, že nastupující lékař například pracuje pod dohledem zkušeného kolegy. Nikdo se ale také nepozastavuje nad tím, že absolvent pedagogické fakulty od prvního dne může řešit velmi závažné situace bez jakýchkoliv předchozích zkušeností. Vám to nevadí do té doby, dokud se nejedná o vaše dítě.

Ad třídní učitel. V době postcovidové se ještě více než kdy jindy ukazuje, jak důležitá je kvalitní práce s třídním kolektivem. Dávno již neplatí, že třídní učitel je organizátor školního výletu nebo výběrčí peněz na divadelní představení. Třídní učitel je ten, který pro naše děti pomáhá vytvořit bezpečné a podnětné prostředí ve třídě a pomáhá k budování zdravých a funkčních vztahů mezi žáky. Také zde platí, že ani toto učitele nikdo nikdy neučil. Osvícené vedení školy samozřejmě dbá, aby třídní učitelé nevařili z vody a byli adekvátně vyškoleni v těchto dovednostech. Ale je správné, když si zákonem řekneme o to, aby třídní učitelé měli povinnost výše uvedené dovednosti ovládat a také aplikovat.

O vstupu nepedagogicky nebo pedagogicky nevzdělaných lidí do oboru. Jedním z nejvíce sporných bodů v loňské novele, která neprošla, a ta letošní diskuze to opět potvrdila, bylo umožnění vstupu lidem z jiné praxe do učitelské profese. Já děkuju kolegům z hnutí ANO, že se přidávají a že potvrzují, že tenhleten bod je dobře zamýšlen v této novele. Samozřejmě, že každý ředitel si přeje, aby při potřebě obsadit požadovanou aprobaci se mu přihlásilo deset uchazečů, z nichž si může vybrat. Nikomu bych nepřál zažít zoufalství ředitele, když požadovaného učitele prostě nemůže sehnat. Proto dejme řediteli možnost za jasně stanovených podmínek přijmout nepedagoga, samozřejmě s povinností doplnit si pedagogické vzdělání. Věřme ředitelům, že před žáky nepostaví žádného diletanta. A dodávám, že si nepřeji nic jiného, než abychom tento paragraf, jak už řekl kolega Havel, vůbec nemuseli využívat, protože nám fakulty nabídnou dostatek učitelů matematiky, fyziky, informatiky a tak dále.

K tomu by totiž měla přispět i novela školského zákona, která zaručuje učitelům výši platu. Chápu námitky, že se bude jednat o jedinou profesi, která bude používat takové výhody. Dodejme ale, že žádná jiná profese požadující vysokoškolské vzdělání nebyla tak dlouhodobě podfinancovaná, což mimo jiné vedlo i k tomu, že velká část kvalitních maturantů o učitelské dráze vůbec neuvažovala právě z důvodu nízkého platového ohodnocení.

Poslední dva roky, kdy učitelský plat narostl, se zájem o studium na pedagogických fakultách zvýšil i přesto, že stále nedosahuje průměrné výše vysokoškolských profesí. Jak už jsem zmínil ve... nebo jak se říká, nebo jsem zmiňoval ve zpravodajské zprávě, loni se přísně vztahoval tento bod k tarifním tabulkám. Letos je to jinak, letos se mluví o objemu finančních prostředků. V praxi to znamená, že posilujeme větší pravomoci ředitelů odměnit skutečné lídry sboru rozdílovou částkou. Poměr tarifní a nadtarifní částky se v čase posouvá. Býval 90 : 10 %, dnes není výjimka 80 : 20 % dle typu školy. A měli bychom směřovat dle mého poměru aspoň 75 : 25. Už před volbami jsme říkali: věřme ředitelům, oni nejlépe znají své sborovny. A vláda se tak ve svém programovém prohlášení a výší 130 % k tomuto hlásí. Chceme-li konečně posunout vnímání učitelské profese jako prestižního povolání, a čeká nás k tomu dlouhá cesta, výše platu, kvalitní studium a kvalitní praxe jsou funkční podmínkou jenom jako soubor podmínek, nikoliv jednotlivě. Věřte, že navrhované body vedou k cíli, který si všichni přejeme, aby naše děti od katedry provázeli vzděláváním, opakuji, provázeli vzděláváním, motivovaní a úspěšní lidé.

Na závěr mi dovolte vyjádřit jedno přání. A pokud jste tu moji příhodu už někdy slyšeli, tak se vám omlouvám, ale uslyšíte ji znovu. Při mé cestě po Dánsku jsem se ptal jednoho z maturantů dánských, na jakou univerzitu míří. Odpověděl: Rád bych na pedagogickou, tam se nedostanu, tak půjdu na práva. Toto dilema dánského maturanta vypovídá ovšem, o prestiži učitelského povolání v Dánsku. Stejné dilema přeji nejen českým maturantům, ale nám všem a především našim dětem.