Snaha o nápravu nízkého učitelského platu se táhne volebními diskusemi, co si pamatuji. Potřebujeme dobře zaplacené učitele? Unese to naše společnost? A co na to odbory?

Na úvod mi dovolte kratičkou příhodu deset let starou. Při cestě o dánských školách jsem navštívil učitelkou rodinu, osmnáctiletý syn se zrovna připravoval na maturitu. Na moji otázku, na kterou vysokou školu se pak chystá, odpověděl památnou větou: Rád bych na pedák, tam se ale asi nedostanu, tak půjdu na práva.

V té odpovědi najdeme rozdíl mezi dánským a českým školstvím. Prestiž, která jistě není jen o penězích, ovlivňuje kvalitu již na vstupu. Porovnejme pochody v hlavě českého maturanta. Peníze určitě nemají být jedinou motivací, ale pokud si student je vědom toho, že jednou uživí důstojně svoji rodinu, bude moci jako učitel cestovat, vzdělávat se bez druhého zaměstnání, tak do systému dostaneme další kvalitní lidi. Každý majitel firmy, který stojí o kvalitního zaměstnance, musím prostě nabídnout slušné peníze. Jenže žijeme v Čechách a hodně lidí si představí ty nekvalitní pedagogy svých dětí (a že mezi nimi jich několik běhá jako v každé profesi). Prosím, přežijme těch deset, patnáct let, než si český maturant prožije dilema dánského kamaráda.

Státní výdaje na vzdělávání v drtivé většině spolknou platy, tak to prostě je. V Česku to činí 3,7% HDP, průměr zemí OECD je na 5,2%. Mimochodem, již zmiňované Dánsko atakuje 7% a patří mezi premianty v tomto hledisku. Tady nechme ještě politice prostor k realizaci.

Konec diskuse u výši učitelské platu nám dá konečně prostor k vážné odborné debatě o změně českého vzdělávání: Hodnocení, komunikaci s žáky a rodiči, rozvíjení motivace k učení. Tlačme na ředitele, aby byl skutečným nositelem změny ve škole. Takové výzvy máme před sebou a s dobře zaplaceným učitelem máme jako společnost i právo požadovat po něm progresivní a efektivní přístupy.

Á propos, ještě jeden efekt přinese ustálení kvalitního učitelského platu, a to konec školských odborů. Vím, jsou a budou tu ze zákona, ale jejich jediné téma, nízké platy, jim odplouvá. Dám jim radu, přidejte se k nám a chtějme všichni především moderního učitele.

Na závěr se omlouvám všem ředitelům a učitelům, kteří dávno vědí a jedou. Berme článek jako další podporu širokého povědomí o roli moderního učitele. O tom příště.

PAVEL KLÍMA, DLOUHOLETÝ ŘEDITEL A NÁMĚSTEK HEJTMANA JIHOČESKÉHO KRAJE PRO ŠKOLSTVÍ