Tehdy bylo Námestie SNP pod prezidentským palácem plné k prasknutí, střízlivé odhady čítaly kolem čtvrt milionu protestujících. Nic naplat, Čaputová nechala „dohodu“, či spíše diktát, schválit tamním parlamentem (Národní radou) bez povolení diskuse, víceméně aklamačně. Pošlapala tím práva opozice, občanů a všech, kdo chtěli aspoň znát důsledky tohoto vazalského aktu. Anulovala tím poslední demokratické principy, jimiž se tak ráda ohání. A nepochybně uspíšila pád tamní vlády nejméně o půl roku.I přesto smlouva na Slovensku prošla tamním parlamentem jen velice těsně, 79 ze 150 hlasů poslanců, kdy proti ni hlasovala i část poslanců vládní koalice.

Jak jsme na tom dnes my? Již řečená ministryně Černochová za potlesku koaličních politiků kývla Američanům na DCA bez mrknutí oka, nechala do textu zapsat dlouhou řadu vojenských prostorů a staveb k bezplatnému, ba z našich zdrojů sanovanému užití a „zapomněla“k ní dojednat interpretační doložku, kde by bylo např. explicitně řečeno (jako právě na Slovensku), že na našem území Američané nesmí rozmístit jaderné zbraně.čímž trumfla podobné „dohody“ z minulosti, a že máme v tomto ohledu bohatou tradici. Pojďme si ji připomenout.

Máme už 3 dokumenty o pobytu cizích vojsk na území ČR:

1. Vyhlášení protektorátu v roce 1939, 
2. Smlouvu o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR 
3. a už řečenou neslavnou DCA.