V listopadu 2013 tehdejší ukrajinský president Janukovyč s kritickým odůvodněním odmítl podepsat přístupové dohody Ukrajiny k EU. Na to konto vznikla na kyjevském náměstí zvaném Majdan rozsáhlá a v průběhu i dost krvavá demonstrace. Přitom Janukovyč měl dle dohody garantované EU, Ruskem, Francií, Německem atd. zůstat ve funkci do roku 2015, kdy měly být předčasné volby - nato vlétly bojůvky Pravého sektoru a spol. do Parlamentu, Janukovyčovi hrozila smrt, prchl do Ruska a moci se ujala opozice reprezentovaná později dalším prezidentem Porošenkem.

atd...zákaz ruštiny - to byly důvody separace Doněcké a Luhanské republiky.

Janukovyč byl svržen

Další vývoj bývá ztotožňován s odpadlickými tendencemi ve východních oblastech země, na Donbasu. Poněkud se už zapomíná předsadit informace, že ještě před svržením Janukovyče, 19. února 2014 vyhlásil (za potlesku ze západu) zastupitelský orgán Lvovské oblasti nezávislost na ukrajinské vládě a nová lvovská vláda převzala kontrolu nad tamějšími úřady. Lvovským premiérem se stal Petro Kolodyj. Po Lvově vyhlásila nezávislost i Zakarpatská oblast. Různé protivládní síly dobyly významné objekty i v některých dalších oblastech, například v Ternopilu či Ivano-Frankivsku. To byly však jen teatrální aktivity mající demonstrovat odpor lidu vůči dosavadnímu prezidentovi.

Až mnohem později se zaktivizovaly separatistické síly v Luhansku a Doněcku. Nezapomeňme, že mezitím došlo k zákazu ruštiny jako úředního jazyka. Teprve 7. dubna vyhlásili separatisté v Doněcké oblasti Doněckou lidovou republiku. Od té doby probíhaly nepokoje kromě Doněcku také v Oděse, Charkově, Luhansku, Slovjansku či Kramatorsku. V důsledku toho vyslal Kyjev na východ země ozbrojené síly, jejichž krutost popisovala i tehdejší mainstreamová média velmi plasticky (např. Aktuálně.cz ZDE).