Na Ukrajině zuří trvalá občanská válka od roku 2014. Za tu dobu zemřelo mnoho nevinných obětí, mezi nimi i dětí.  Podle informací německé zpravodajské služby zahynulo při bojích na východě Ukrajiny téměř 50 tisíc vojáků a civilních obyvatel. Více než milion Ukrajinců ze země uprchlo, především do Ruska. Ti co zůstali, přežívají s obtížemi dál a s obavami sledují řinčení zbraněmi na Ukrajinské straně. Vědí totiž, že příští útok a sprcha dělostřeleckých granátů a kaťuší z ukrajinské strany dopadne na ně. Kromě toho na ně padne i výpadek zásobování, nedostatek paliva, potravin, děti nebudou moci do školy, dospělí do práce.

Zima, tma, přídělový systém… zní to jako vyprávění z minulosti, ale zažil jsem to na vlastní kůži po dobu několika dlouhých měsíců. Měl jsem to ještě relativně snadné, byl jsem sám chlap, bez rodiny. Neumím si ale představit, jak bych se asi cítil během ostřelování při pohledu na svoje hladové a podvyživené děti bez šance jim pomoci, bez šance odejít do bezpečí.

Milion promarněných hlasů v našich podzimních volbách dostal k moci  partu válečných štváčů, kteří nemají žádné zkušenosti a ani nejmenší tušení, co jejich poslušnost vůči západním, zejména americkým zájmům přinese obyčejným lidem u nás. Nevím, jak se naše nová, liberální vláda srovná s tím, že díky jejich „pomoci“ (tedy rozdávání našich zbraní, munice a příslib účasti našich vojáků) srovná s tím, že bude mít na rukou krev nejenom českých vojáků, ale především ukrajinských a ruských civilistů, starých lidí, žen, dětí. Viděl jsem válku z pohledu civilistů. Občas se mi tyto zážitky vrací v nočních můrách, i když je to více než 34 let. Nepřeji nikomu, aby ji musel zažít.

Slyšíte paní ministryně Černochová, pane ministře Lipavský, pane premiére Fialo? Nemáte právo hnát nás do jakékoliv účasti ve válce. Naše armáda má bránit území a obyvatele České republiky, nesmí fungovat jako kapesní expediční sbor ve službách velmoci za oceánem. 

Už na první pohled je totiž zřejmé, kdo je tu agresorem. Rusko rozmístilo svou armádu na vlastním území, nejspíše jako ochranný a také trochu odstrašující val. Na ukrajinském území se vyskytují vojenské síly z USA, Velké Británie a dalších zemí, ačkoli Ukrajina není členem NATO a nevztahuje se tedy na ni článek 5 Washingtonské smlouvy, zakládajícího dokumentu NATO, který zní: „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich … bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovémuto ozbrojenému útoku, každá z nich … pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru. Každý takový útok a veškerá opatření učiněna v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.“ Nevím nic o tom, že by se Rada bezpečnosti OSN vyjádřila v jakémkoli duchu k chystané invazi západních vojsk na východní Ukrajině.