Na přítomnost nebezpečí islamisticky motivovaného teroru jsme si museli zvyknout nejpozději po 9. září 2001, kdy dvě muslimy řízená letadla naletěla do budov World Trade Center a způsobila tisíce obětí na životech. Ani v Evropě už to není žádná nová věc, první hromadné útoky islámských teroristů proti evropským cílům proběhly ve Španělsku v březnu roku 2004, kdy bomby umístěné islámskými radikály ve vlacích v Madridu zabily 191 osob, těžce zraněné nepočítaje. A mohlo jich být mnohem víc. Titíž atenttníci plánovali ikvidovat náloží vysokorychlostní vlak AVE, jehož běžná rychlost je kolem 300 km/hod. Naštěstí se tomuto útoku stačilo zabránit..

Do seznamu trestných činů z dílny islamistů patří ale i dlouhodobý sexuální teror Pakistánců a dalších migrantů vůči britským děvčatům, kdy jediným odsouzeným byl novinář Tommy Robinson, který na to upozornil a jehož jméno se nesmělo ani vyslovit.

Vražda holandského režiséra Thea Van Gogha, útoky na duchovní a na kostely ve Francii, také na synagogy v Belgii i jinde, útoky na náhodné (díky podivným rozhodnutím vlád také bezbranné) cíle. Nemluvě o válkách muslimských gangů ve Skandinávii, tradiční pálení aut ve Francii, zejména na pařížských předměstích, útocích na vánoční trhy a silvestrovské oslavy, kde vedle vraždění docházelo i k takřka beztrestným sexuálním útokům na ženy.

Mohl bych pokračovat výčtem útoků, které od roku 2015 nabývají na krutosti a intenzitě, Připomenu hlavní útoky: vystřílení pařížské redakce časopisu Charlie Hebdo a synchronní útok na košer obchod nedaleko počátkem roku 2015, masakr v pařížském hudebním klubu Bataclan, útok kamionem na berlínský vánoční trh, útok autem v Londýně, drastické nájezdy autem do lidí na vánočních trzích v Magdeburgu, atd, atd. - až po bestiální útok na maličké děti v Německu před pár dny. Tyto útoky mají několik charakteristik společných, když pominu to, že jsou prováděny muslimy.

1. Podivný postoj vlád a médií, které se z nějakých podivných důvodů snaží tyto útoky téměř bagatelizovata který lze charakterizovat zhruba takto:

   1. Nenecháme se zastrašit

   2. Nejsou všichni stejní

   3. Pachatel měl psychické problémy

   4. Je to dílo vyšinutého jedince, nemá to nic společného s islámským terorismem

   5. Dokážeme to

   6. Není to akce organizované skupiny

   7. Je to jen mizivé % zločinnosti

   8. I Evropané páchají zločiny a vraždy

2. Odmítání vlád i médií připustit, že pravou příčinou nárůstu teroru
   a zločinnosti za účasti imigrantů je především nezvládnutá migrační politika

3. Vytrvalé mlčení médií, policií a vlád o skutečném rozsahu zločinnosti spojené s islámem

4. Navzdory růstu zločinnosti migrantů vlády států EU nadále tlačí na dovoz dalších stotisíců až milionů imigrantů, o kterých prakticky nevědí, co jsou zač.

5. EU ve své snaze zaplavit také střední Evropu nelegálními migranty, které označuje jako „uprchlíky“, bez toho, že by jasně definovala, před čím vlastně prchají, tyto lidi legalizovala převodem na „legální žadatele o azyl či pobyt“ a migrační kvóty přejmenovala na povinnou solidaritu a na „přesídlení žadatelů o azyl do zemí, které dosud nejsou tolik zasaženy migrací. Důvodová zpráva k původnímu návrhu Migračního paktuvýslovně zmiňuje střední a východní Evropu…

6. Mlčení o tom, jak se na islámskou zločinnost vůči nevěřícím dívá islámské učení a jaké posmrtné rozkoše slibuje pachatelům. (Kdo nevěří, ať si přečte knihu Politický islám v kostce od Billa Warnera. Je běžně na našem trhu).

To všechno se také dobře ukázalo na masakru ve švédském městě Örebro, kde dosud neidentifikovaný pachatel zahájil střelbu do nevinných lidí. Atetát se podle všeho odehrál ve středisku Risbergska, které nabízí mimo jiné jazykové kurzy pro migranty přicházející do Švédska. Je poučné si všimnout, jak kolem případu švédská policie a jiné úřady kličkují. Z původně ohlášených čtyř obětí se v průběhu dnů stalo deset a více. Policie „se domnívá“, že atentátník obrátil zbraň vůči sobě, ale přesně to neví. Švédský premiér Kristersson na téma motivu činu suše prohlásil „nespekulujme“. Policisté prý „věří, že za útokem nebyl teroristický motiv.“. Normálně uvažujícího člověka napadne protiotázka: A jaký jiný?

Přitom to není tak dávno, co Švédsko v podobných případech jednalo rozumem, nikoli falešnou politickou korektností. 7. dubna 2017 uzbecký občan Rachmat Akilov vjel ukradeným nákladním vozem ve vysoké rychlosti na rušnou nákupní třídu v centru Stockholmu a zabil pět lidí. Soud ho shledal vinným z terorismu a odsoudil na doživotí. Zřejmě nebyl dostatečně duševně chorý, chce se cynicky dodat.

Jaké je poselství z toho všeho?

1. Evropské vlády nejsou ochotny se islámskému terorismu rozhodně postavit (konec konců, otočka Schulze a Macrona po masakru Izraelců teroristy Hamásu 7.10.2023 je dostatečně výmluvná), pravděpodobně z obavy před volební silou muslimských komunit ve svých zemích.

2.Islámští teroristé využívají všech vymožeností demokracie (které ale oni považují za slabosti) k tomu, aby získali politickou moc a mohli pokračovat v islamizaci západu, stejně jako například nacisté v Německu na začátku 30tých let minulého století. (opět se nabízí inspirace, a to kniha Podvolení od Michela Houllebecqa).

3. Západoevropské vlády nedělají nic ani proti dovozu radikálních islámských kazatelů ani proti financování výstavby mešit a dalších záchytných bodů arabskými zastupitelskými úřady, naopak aktivně potlačují projevy „islamofobie, xenofobie a tzv. pravicového nacionalismu“. Navzdory odporu mísního obyvatelstva se snaží všemožně je nacpat do zemí střední a východní Evropy, kde je prozatím jakž takž bezpečno.

4.V některých zemích je zpochybňování migrace důvodem k sociálnímu
či politickémuvyloučení obviněného, případně je to dokonce trestným činem.

Poslední bod je mimochodem nyní naplňován i v CR v podobě trestního stíhání předsedy hnutí SPD Tomia Okamury za zveřejnění plakátu, který zcela legitimně upozorňoval na zásadní bezpečnostní rizika nelegální migrace do Evropy a na rizika migračního paktu EU pro naši zemi.

A co že s těmito varovnými informacemi dělá naše vláda? Odmítá uzavřít hranice ale zato opevňuje vánoční trhy. Myslím, že tato absurdita dokonale vystihuje její neschopnost najít účinné a rázné řešení.

Psali jsme:

Jiří Kobza: Započala éra rozumu?

Trump plní, co říká. Kobza zcela chápe paniku evropských satrapů

Jiří Kobza: To řeší jiná komise

Jiří Kobza: Novoroční inventura hoprdoxů