„V běžných rozpočtech za normálních podmínek by neměl být plánován deficit. V dobách ekonomického propadu vznikne deficit samovolně v důsledku nižšího výběru daní. V časech konjunktury by ovšem rozpočet měl vycházet jako přebytkový.“

Keynes rozhodně nebyl ortodoxním zastáncem vyrovnaných rozpočtů za všech okolností, neboť věděl, že zvyšovat daně a snižovat výdaje uprostřed hospodářské recese ji může výrazně zhoršit. Zároveň ale nebyl příznivcem bezhlavého utrácení na dluh v podobě permanentních deficitů, jaké byly a stále jsou po jeho smrti v roce 1946 běžné. Keynesovy názory pramenily z dlouhodobých zkušeností a není jeho vinou, že časem byly překrouceny k nepoznání.

Keynes by nikdy nepodpořil schodkový rozpočet v době konjunktury – jaká probíhá dnes a pravděpodobně ještě nějakou dobu vydrží – jen proto, aby před volbami byli spokojenější penzisté a státní úředníci. Je dost možné, že Keynes, který byl velmi výřečný a dokázal být velmi kousavý, by si ekonomicky nevzdělaného Babiše namazal v diskusi na chleba.

K tomu samozřejmě dojít nemůže, ledaže bychom věřili na spiritismus. Kdyby ale John Maynard Keynes hypoteticky vstal z mrtvých, možná by řekl českému ministru financí asi toto:

„Ctihodný pane ministře, plánujete rozpočet se schodkem padesáti miliard na rok, kdy ekonomika má růst podle vašich propočtů o 2,5 procenta. Ptám se vás: co učiníte, pokud ekonomika poroste rychleji, než očekáváte? Budete dále stupňovat výdaje s vědomím, že až jednou udeří recese, díra v rozpočtových příjmech bude enormní a přispěje k výraznému zhoršení situace? Anebo se budete chovat jako řádný hospodář a budete spíše splácet státní dluh? Tvrdíte-li, že se zachováte jako řádný hospodář, ptám se, proč se tak nechováte již nyní, kdy si hospodářská situace země prakticky vynucuje přebytkový rozpočet? Jedinou možnou logickou odpovědí je, že nejste řádný hospodář. Podobáte se šílenému topiči, který nakládá pod kotel tím více, čím rychleji se otáčí hřídel parního stroje. Jak takový parní stroj pravděpodobně skončí, není nemožné uhodnout. Ctihodný pane ministře, jsem toho názoru, že obyčejný topič má při obsluze parního stroje více rozumu než vy při sestavování státního rozpočtu. A měl-li bych si vybrat, státní rozpočet bych raději svěřil řečenému topiči než vám.“

Pavel Kohout zakladatel Realistů, ekonom a investor