PhDr. Ivanka Kohoutová, Ph.D. je rodačkou ze středočeského Kolína, kde vystudovala Střední zdravotnickou školu v oboru dětská sestra, a následně Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Pracovala v Nemocnici Kolín, rovněž zde učila na Střední zdravotnické škole. Celý svůj profesní život věnuje školství a zdravotnictví, působila rovněž v řídících funkcích na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, a rovněž na Ministerstvu zdravotnictví, kde kariéru ve státní správě zakončila jako ředitelka odboru pro nelékařská zdravotnická povolání. Ačkoli se po celou dobu působení ve státní správě věnovala i výuce na vysoké škole, teprve po ukončení působení na ministerstvu se vrátila opět naplno ke své milované pedagogické činnosti, a to jako ředitelka Střední zdravotnické školy v Praze.

Ivanka Kohoutová je členkou řady akademických a resortních orgánů, namátkou Akreditační komise pro nelékařské zdravotnické profese vysokých škol nebo vědecké rady Technické univerzity v Liberci, opakovaně se účastnila zahraničních zdravotnických misí, je čestnou členkou České asociace sester a Domácí péče. Za svoji obětavou práci byla oceněna ministryní zdravotnictví, konkrétně za rozvoj studijního oboru pro porodní asistentky.

Do povědomí široké veřejnosti vstoupila díky tzv. šátkové kauze, která se řeší od roku 2013. Dr. Kohoutová v tomto případu čelila úspěšně útokům na svoji osobu i na školu, kterou vede; případ stále ještě není ukončen. Celý příběh se stal středem zájmu široké odborné i laické veřejnosti a zajímal se o něj hojně domácí i zahraniční tisk. Ivanka Kohoutová neochvějně hájí na příkladu školy, kterou vede, zájmy českého školství a brání je před nežádoucími politickými vlivy, jako v tomto případě prosazovanými bývalou ombudsmankou Annou Šabatovou za pomoci tzv. politických neziskovek. V souvislosti s touto aktivitou a jejími postoji v kauze jí byla 28. října 2018 udělena prezidentem republiky medaile za zásluhy o stát, Medaile za zásluhy I. stupně.

Ivanka Kohoutová není členkou žádné politické strany, kandidaturu do Senátu za hnutí Trikolóra přijala jako nezávislá. Netají se sympatiemi k tomuto hnutí, se kterým ji spojuje shodný pohled na svět.

Proč se rozhodla kandidovat do Senátu?

„Obdržela jsem několik nabídek pro kandidatury na různé pozice jak pro komunální volby, tak do Poslanecké sněmovny Parlamentu i do Senátu. Po dlouhodobém váhání jsem nejdříve nabídky odmítla, a pak zvažovala i nadále, zda nemám něco vyhodnotit jinak. Rozhodla jsem se pro Trikolóru, která je mi blízká svým programem. Budu kandidovat jako nezávislá. Nikdy jsem nevěřila, že mi osud připraví takovou zkušenost, jako je tzv. šátková kauza. Zkusila jsem si, jaké to je bojovat proti přesile státní mašinérie, neziskových organizací a s nimi spřáteleným tiskem. A nevzdala jsem to. Chci udělat vše proto, aby tato zkušenost potkala co nejméně lidí. A to mohu pouze tehdy, když mi bude umožněno podílet se na změně zákonů jako legislativec.“

Čemu se chce věnovat?

„Pokud ve volbách uspěji a získám si důvěru voličů, zabývala bych se v souladu s programem Trikolóry oblastí vzdělávání, zejména odborného vzdělávání na všech stupních se zaměřením na zdravotnické profese i oblast poskytovatelů sociální péče, zejména vzdělávání a podpoře sester a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků, včetně zlepšení podmínek pro výkon jejich práce. Na základě svých aktuálních zkušeností chci hájit sekulární školství. Náboženské symboly do státních škol nepatří, stejně tak jako propagace jakékoli ideologie. Jsme zemí s křesťanskými základy, a tak by to mělo zůstat. Nesmíme zapomínat na naše kořeny a tradice, je třeba je ctít a chránit. Nejsem také zastánce inkluze ve školách. Omezuje talentované žáky a komplikuje práci učitelům, negativně působí na inkludované žáky. Chci znovu v povědomí veřejnosti zvýšit prestiž pedagogického povolání. Podpořit moderní vyučovací metody. Snížit byrokracii ve školství, zjednodušit maturitní zkoušky, závěrečné  a přijímací zkoušky. Chci snížit mimo jiné i jejich ekonomickou zátěž. 

Chci podpořit efektivní vynakládání finančních prostředků nestátním neziskovým organizacím. Peníze jsou účelně vynaložené jen v oblasti poskytování zdravotní, sociální péče, sportu atd. Velmi negativně vnímám financování politických neziskových organizací z domácích zdrojů i ze zahraničí, které pak prostředky daňových poplatníků zneužívají k propagaci svých politických názorů a přesvědčení. Vím, o čem mluvím.“