„Taková výjimka může vést k plošnému sledování. Například maďarská vláda díky zákonu proti dezinformacím takzvaně v zájmu bezpečnosti státu persekuovala novináře za to, že zpochybňovali kroky vlády v době pandemie. Dokonce i čínský monitorovací systém je zřízen za údajným účelem zajištění bezpečnosti,“ reaguje na uniklý dokument místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja, který se tématem zabývá ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.

Komise za splnění daných podmínek připouští, že jednotlivé orgány budou moci šmírovat své občany. Podle Kolaji ale může docházet k obcházení soudů a k plošnému sledování lidí, které by mohlo jednoduše omezovat svobodu všech občanů. „Například v Azerbajdžánu na sociální sítích identifikují odpůrce režimu, politické oponenty či příslušníky komunity LGBT, které následně pronásledují. Technologický pokrok vpřed nesmí znamenat krok vzad z pohledu občanských svobod," upozorňuje europoslanec Kolaja.

Komise ignorovala otevřený dopis více než stovky europoslanců z minulého měsíce. Evropští Piráti se proti návrhu Komise dnes znovu jasně vymezili a na protest odeslali Komisi další otevřený dopis. Podle Pirátů je veřejná bezpečnost přesně to, čím je plošné sledování ospravedlňováno a tuto možnost je podle nich z legislativy nutné odstranit. „Je zapotřebí nastavit jasná pravidla pro využití umělé inteligence, které nebude snadné obcházet,“ uzavírá Kolaja.

V souladu s názorem Pirátů, návrh nařízení zařazuje systémy umělé inteligence, které třídí zaslané životopisy nebo vyhodnocují školní zkoušky do kategorie systémů s vysokým rizikem. Ty budou muset projít striktním kontrolním mechanismem. Podle Kolaji je to krok dobrým směrem, nicméně návrh bude i v tomto směru nutné ještě dále upravit. Umělá inteligence nesmí nikoho diskriminovat.

Komise v příštím týdnu publikuje oficiální návrh, poté se k němu vyjádří europoslanci.