Podle pirátského místopředsedy Evropského parlamentu Marcel Kolaji ale národní předpisy nestačí, protože cirkusy často migrují za hranice.  Navíc podle něj divoká zvířata nemají vystupovat pro pobavení lidí, což by měla Evropská unie ve svých pravidlech reflektovat.

„Využívání divokých zvířat v cirkusech nepatří do 21. století. Částečný nebo úplný zákaz už teď platí ve 23 zemích Evropské unie. Kontroly jsou ale vzhledem k různým typům zákazů složité a navíc jsou cirkusy často na cestě. I proto podporuji celoevropské řešení, které navždy ukončí utrpení zvířat,“ říká Marcel Kolaja. „Cirkusy nutí zvířata ke kouskům naprosto odporujícím jejich přirozenosti. Pohled na tygra skákajícího přes ohnivé kruhy mě nutí přemýšlet, co všechno ubohé zvíře vytrpělo, aby tohle dovedlo,“ přemítá europoslanec.

Jak upozorňují i další europoslanci, využívání ohrožených druhů podkopává mezinárodní úsilí o ukončení nelegálního obchodu s nimi a pytláctví. „Vzhledem k tomu, že cirkusy jsou po většinu času nejen v pohybu, ale také mění své názvy, je obtížné sledovat narození a úmrtí chráněných zvířat chovaných v zajetí, jako jsou tygři. Tyto potíže usnadňují nezákonný obchod s ohroženými druhy v EU,“ vysvětlují poslanci ve formálním dotazu pro Evropskou komisi.

S regulací na úrovni Evropské unie souhlasí také nezisková organizace Svoboda zvířat, která se podílela na uzákonění českého zákazu využívání nově narozených jedinců divokých zvířat v cirkusech. „Dle našeho názoru je jedním z funkčních opatření pro regulaci černého trhu s divokými zvířaty mj. i regulace cirkusů, a to alespoň v takové právní úpravě, jako má ČR - tedy zákaz množení a využívání nově narozených jedinců. Domníváme se, že pokud jde o mezinárodní obchod, nelze ho úplně účinně regulovat v rámci jednotlivých států a nadnárodní spolupráce je klíčová,“ popisuje Anna Bernátková.