Česká armáda se léta podílela na zajišťování stability Afghánistánu. Nejen kvůli spojencům. Zhroucení této země totiž povede k nestabilitě v regionu, která dopadá i na naši bezpečnost.

V jazykově a etnicky roztříštěné zemi nebylo ale možné obejít se bez místních tlumočníků. Jejich záchranu sice naplánovalo ministerstvo obrany, zatím se ale odkládá. Necháváme je napospas pomstě postupujících islamistů. Kvůli podivnému alibismu Babišovy vlády, která jim místo evakuace nabídla finanční podporu.

Ostatní spojenci přitom své tlumočníky už z Afghánistánu stahují. Vědí, že jsou to lidé, kteří se osvědčili ve válečné situaci a postavili se na stranu Západu proti islamistům. Vědí, že pokud tyto lidi před našimi nepřáteli nezachrání, těžko v budoucnu seženou někoho, kdo učiní totéž. A vědí, že to znamená, že by tak ve výsledku ohrozili bezpečnost svých vlastních vojáků.

Nemluvě o tom, že osvědčení spolupracovníci jejich silových složek mohou najít využití například v boji proti terorismu. Nové vlny terorismu se přitom mnozí po zhroucení Afghánistánu obávají.
Premiér Babiš by si měl uvědomit, že svým otálením a alibismem podřezává také větev všem, kteří se v ozbrojených silách a dalších silových složkách starají o naši bezpečnost.