Začínající řidiči jsou na českých silnicích nejrizikovější skupinou a o této skutečnosti se dosud příliš nemluvilo. Pokud chce Česko zásadně zvýšit silniční bezpečnost, musí přijít systémová změna. Zásadní nevýhodou současného systému závěrečných řidičských zkoušek je jejich provádění zaměstnanci obcí s rozšířenou působností. Pro tyto zaměstnance obcí je jejich vztah k zaměstnavateli zásadní, jejich přímá podřízenost k Ministerstvu dopravy ČR je tak pouze formální.

Zkoušející často vykonávají i jiné činnosti, jako je například evidence vozidel nebo řidičů a nemají praxi v oblasti přípravy nových řidičů. Zároveň jsou na tyto zaměstnance kladeny nízké nároky na odbornost. Navíc právě u zkušebních komisařů vidím značný systémový deficit v podobě velkého prostoru pro korupci. Nízké platy komisařů a konstantní působnost v jedné lokalitě logicky vytváří nežádoucí lokální vazby a dochází k neobjektivnosti zkoušek. Tato kombinace je více než problematická a odráží se proto i na kvalitě začínajících řidičů.

Začínající řidiči jsou na českých silnicích nejrizikovější skupinou a o této skutečnosti se dosud příliš nemluvilo. Nevyzrálost a nezkušenost mladých řidičů má fatální dopad na bezpečnost silničního provozu. Začínající řidiči jsou odpovědni dlouhodobě až za 20 % všech dopravních nehod v České republice. V případě dopravních nehod s následkem smrti dosahuje toto číslo 25 % a to se musí změnit. Jsem proto rád, že i ředitel dopravní policie Tomáš Lerch podporuje zavedení standardů pro autoškoly a zavedení „řidičáku na zkoušku“. Rozhodně bychom měli v Poslanecké sněmovně otevřít diskuzi o novém zákonu, který by se komplexně věnoval udělování řidičských průkazů. Nemusíme vymýšlet nic „českého“ – v zahraničí se můžeme inspirovat fungující legislativou.

V západní Evropě s mladými řidiči pracují a dlouhodobě se jim daří zvyšovat bezpečnost silničního provozu. V České republice se bohužel za posledních 20 let nic nezměnilo směrem k lepšímu a spíše se kolem tohoto problému tiše chodilo. Jako slabé místo vidím státní správu, kde chybí kvalitní přenos informací. Například na Slovensku skvěle funguje Slovenská komora výcvikových zariadení autoškol, která je partnerem jak ministerstva dopravy, tak i policie. U nás je několik asociací, které zastupují jiný podíl trhu a z tohoto pohledu jsou s nimi jednání problematická. Sjednocení asociací pod jednu komoru je jedno z možných řešení, jak bychom mohli spojit například školení pro zkušební komisaře.

Jedním z nejpalčivějších problémů je absolutně nejednotné provádění zkoušek začínajících řidičů v České republice. Napříč kraji a městy jsou kladeny různě odlišné nároky na mladé řidiče a to proto, že neexistuje jednotná metodika na provádění zkoušek. Dochází tak k nesrovnatelným podmínkám s odlišnou náročností. Například závěrečná zkouška vykonaná v Praze nebo v Brně se liší od té, kterou musí absolvovat začínající řidiči v Litomyšli nebo ve Vysokém Mýtě.

V Poslanecké sněmovně by již brzy mohla vzniknout pracovní skupina, která začne přípravy na nové systémové změny, které povedou ke zvýšení silniční bezpečnosti. Řada informací je pro mě osobně nová. Teď ale víme co chceme a jak to chceme udělat. Z debaty odborné veřejnosti vyplynulo, že vše mají skvěle vymyšleno. Panuje zde velká shoda v konkrétních návrzích, jak celý systém změnit.

Měli bychom zavést minimální standardy k provozování autoškoly, elektronický monitoring výcviku i zkoušek a změnit systém zkoušení žadatelů v ČR. Neměli bychom zapomenout ani na zmiňovanou profesní komoru provozovatelů autoškol. Já osobně jsem těmto návrhům nakloněn, a proto budu chtít ustavit expertní skupinu, která začne na uvedených změnách co nejdříve pracovat.