Do roku 2050 klimaticky neutrální
V podstatě jde o to, aby byla do roku 2050 nulové bilance emisí skleníkových plynů. To znamená, že EU a její průmysl, doprava, zemědělství a další sektory budou nadále vypouštět emise skleníkových plynů, ale ty by po odečtení jejich pohlcení (lesy, půda, technologie ukládání uhlíku atd.) měly mít nulovou nebo zápornou bilanci. V druhé řadě, jedná se o společný cíl pro všechny státy EU. Tzn. že některé země EU na tom budou lépe a budou mít zápornou bilanci emisí (protože jsou již dnes dál než my) a jiné budou mít bilanci emisí stále kladnou (budou vypouštět více než pohlcují). Dohromady by to pak mělo dát onu „nulu“. Každý stát tak půjde trošku jinou cestou. Já osobně si nejsem jistá, jestli tento cíl lze kompletně naplnit, nicméně určitě je reálné přiblížit se mu na dohled. Otázkou je pouze, za jakou cenu a zdali i dopady na občany budou kladné. O tom mám své pochyby.
Nejvíce sporné návrhy v rámci balíčku Fit for 55
Tím nejvíce sporným je bezesporu změna nařízení, kterým se stanoví emisní normy CO2 pro osobní automobily a dodávky. Já byla stínovou zpravodajkou k poslední změně tohoto nařízení a už tehdy bylo jasné, že se díky neustále zvyšujícím emisním limitům dostávají automobilky na hranu (řekla bych možná již za hranu) svých fyzikálních možností. Tlak na automobilový sektor je obrovský. Nově teď přišla Komise s návrhem zákazu prodejem aut se spalovacími motory po roce 2035. Všem je jasné, že auta se spalovacím motorem jednou skončí. Koneckonců i evropští výrobci automobilů to vědí, proto masivně investují do rozvoje elektromobily, bohužel nezkoušejí alternativní cesty, jako jsou vodíkové palivové články nebo syntetická paliva. Japonské automobilky daleko více sázejí na vodíkové palivové články a to Evropě bohužel nevidíme.. Nicméně rok 2035 pro konec prodeje se zdá příliš brzo. V současnosti navíc není jasné, jak na nápor elektromobilů bude reagovat energetická soustava a o kolik se zvýší produkce CO2 z elektráren. Neznáme úhrnné emise CO2 za celý životní cyklus elektromobilu. Tedy ty, které jsou vyprodukované během jeho výroby (vč. baterií), používání a následné likvidace. ČR na rozdíl od jiných států navíc vůbec neví, kde vezme takové množství energie pro elektromobilitu. S tím souvisí, že v ČR ani netušíme o kolik zvýšená poptávka po el. energii vyžene její ceny nahoru a jaké toto bude mít sociální dopady na občany.
Málo se ví, že v návrhu směrnice o energetické účinnosti jsou ustanovení, která mohou likvidovat přechod našeho teplárenství na zemní plyn. To by mohlo znamenat další negativní dopady na naše občany.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.