Brexit však představoval pro vyjednavače obou táborů obrovskou výzvu primárně kvůli Irsku a tento problém se bohužel nepodařilo úplně dobře vyřešit i díky tomu, že předseda britské vlády a Konzervativní strany, Boris Johnson, si přál radikálnější odluku od Evropské unie, než jak si jí představovala jeho předchůdkyně, Theresa May. V sázce zde bohužel není nic menšího než mír na Irském ostrově.

Brexit totiž ohrožuje integritu Velkopáteční dohody; od roku 1998 panuje na Irském ostrově po třech desetiletích nábožensko-politického konfliktu mír, a tedy i mírový proces. Odchod také Velké Británie z EU narušuje těžce získaná práva občanů, ochranu pracovníků a environmentální standardy v Severním Irsku, a proto se pro něj většina voličů v referendu nevyslovila. Zásadním problémem také je, že Britové před 100 lety zavedli v Irsku umělou hranici, a tak byla tato hranice při vyjednáváních o brexitu obrovskou komplikací.

Podle mých irských a severoirských kolegů neexistuje nic takového jako dobrý brexit. Dohoda o vystoupení sice omezuje jeho negativní dopady na Irský ostrov, ale ani tehdy nebude plně chránit práva osob v Severním Irsku. Současná situace tak vzbuzuje na ostrově nejistotu a vyvolává nepříjemnou pachuť doby konfliktu, během kterého přišlo o život na 3 500 osob. EU dlouhodobě tlačí na naprosté dodržování Velkopáteční dohody (mimo jiné i kvůli tomu, že je jejím garantem), ale zaznívají obavy, že Londýn není v této otázce zdaleka tak aktivní, což vede k debatám o možnosti sjednocení ostrova pod vlajkou Irské republiky a potažmo EU.

Ovšem podstata dlouhodobého irského konfliktu spočívá i v tom, že část (zejména severní) Irského ostrova si přeje mít blízké vztahy spíše s Velkou Británií než s Irskou republikou. Jedná se ti tedy o konflikt mezi “oranžovými“ loajalisty protestanty chtějící trvající podřízenost na koruně a “zelenými“ katolíky republikány toužících po samostatnosti (respektive k přidružení ke zbytku republikánského ostrova). Pro tyto tábory je otázka toho, kde se nachází (byť virtuální) hranice mezi EU (tedy Irskou republikou) a Velkou Británii naprosto zásadní, jelikož ovlivňuje, která vláda/uskupení bude mít na chod ostrova největší vliv, což byla de facto podstata dřívějšího konfliktu.