Víte, není nikdy lehké hlasovat proti vlastnímu textu, člověku to vždycky na patře nechá určitou pachuť hořkosti, neboť to znamená, že se vám do celého procesu někde dostala podstatná chyba. Tento text proto tedy berte jako uzavření tématu, kterému jsem se věnovala po většinu tohoto poslaneckého roku.

Námitku jsme spolu s kolegy nepodali poprvé. Prvně jsme ji podali ve výboru ENVI již v létě minulého roku. Tehdy neprošla. Ale s tím se tak nějak počítalo. Teprve jsme vířili vody a připravovali se na opravdový pokus. V březnu tohoto roku jsme ji tedy podali podruhé. Výborem ENVI poměrně hladce prošla, a to v původním znění, vyzývající Evropskou komisi, aby z důvodu závažných pochybností o bezpečnosti a dopadu na zdraví vůbec neobnovovala schválení glyfosátu v EU. Tehdy po hlasování ve výboru mě naplnil optimismus, že by se naše společná osmi měsíční práce mohla i přes veškeré překážky, jež nám byly házeny pod nohy, nakonec opravdu podařit. Jak moc jsem byla vzdálena od reality, jsem se dozvěděla záhy. Po celou dobu přípravy a jednání o námitce nás provázel všudypřítomný tlak, zejména pravicových frakcí jako EPP a ECR. Z jejich úst byla postupně zcela popírána jak nebezpečnost této látky, tak jakákoliv netransparentnost v procesu jejího hodnocení. Dále nám bylo tvrzeno, že ke glyfosátu neexistuje varianta a  že by s jeho zákazem došlo ke zhroucení zemědělství v EU. Že glyfosát před třiceti lety naše zemědělství vůbec nepotřebovalo a že existuje na světě několik zemí, co již jeho používání zakázalo, nikoho nezajímalo. Dále se již nehodlám zabývat tímto nesmyslným argumentem. Debat k tomu, jestli existuje, nebo neexistuje jiné řešení ničení plevele, zde proběhlo za tu dobu nespočetně.

Nicméně již od první námitky bylo jasné, že stojíme jak proti agresivní lobby výrobce glyfosátu Monsanto, tak sekundárně i proti lobby zemědělců a politiků, kteří se rozhodli nereagovat na logické argumenty týkající se otázek zdravotní bezpečnosti této látky i transparentnosti procesu jejího hodnocení tím, že před nimi strkali hlavu do písku a zlehčovali je.  A tak nadešla středa 13. 4. 2016, kdy měla naše několika měsíční práce konečně vyvrcholit. K textu námitky byly v mezidobí od hlasování ve výboru do hlasování na plénu podány desítky pozměňovacích návrhů. Mezi nimi i několik zásadních, významně měnících vyznění a smysl celého textu. Nechci křivdit jenom pravicovým frakcím EPP a ECR, neboť i mezi nimi se našli slušní poslanci, kteří naši věc podporovali, ale většina těchto návrhů přeci jen byla z jejich dílny. Jenomže nezůstalo rozhodně jenom u těch dvou. A zde se dostáváme k jádru toho, proč jsem vlastně hlasovala proti vlastnímu návrhu. Náš text  měl původně úplně zabránit komisi v obnovení schválení glyfosátu v EU.

Komise tuto obnovu plánovala na období dalších 15 let. Bohužel během hlasování došlo k přijetí pozměňovacího návrhu, absolutně měnícího význam celého návrhu a vyzývající Evropskou komisi k obnovení schválení glyfosátu „jen“ na sedm let. Tato změna prošla díky podpoře europoslanců za ECR, britskou část EFDD, EPP, SD a díky 134 zdržení se poslanců z frakcí ALDE, zbytku EFDD, EPP a SD. Vzhledem k tomu, že nevidím žádný rozdíl mezi tím, jestli bude rakovinotvorná chemikálie povolena na 15 nebo „jen“ na sedm let, musela jsem proti takto pokřivenému textu hlasovat.

Osobně jsem totiž nehodlala podepsat sedmiletý bianco šek pro komisi, poškozovat zdraví spotřebitele v EU. Za situace, kdy i příslušný kontrolní orgán USA odmítl stanoviska evropského EFSA!!! Malou útěchou může být snad jen to, že se do textu podařilo v hlasování prosadit zákaz autorizace pro používání této chemikálie neprofesionály, zákaz jejího používání na ošetřování parků, zahrad a dětských hřišť a těch míst, kde běžné vytrhávání plevele bohatě postačuje. Abych to tedy celé nějak uzavřela. Přijatá námitka není pro komisi závazná, nemusí se jí řídit a může postupovat zcela mimo rámec Evropským parlamentem přijatých instrukcí. Nicméně je již jasné, že pokud se nestane zázrak, bude používání glyfosátu v EU znovu povoleno.

Kdo měl nakonec pravdu, ukáže až čas. Pro zdraví nás všech velmi doufám, že jsem se mýlila. Musím říct, že mi mí kolegové z velkých pravicových frakcí uštědřili velmi poučnou lekci z reálné evropské politiky, kdy původně dobrá myšlenka může být přetvořena k nepoznání. Vzhledem k tomu, že pravici nehodlám poskytovat skořápky, které si poté naplní obsahem dle svého gusta, budu v budoucnu podání dalších podobných námitek velmi zvažovat. O znovu povolení této chemikálie se s „definitivní“ platností rozhodne v červnu tohoto roku. Hlavní slovo bude mít komise a členské státy. Pokud máte zájem se situací ještě něco dělat, doporučuji vám obrátit se na naši vládu a ministerstvo zemědělství.