Nikdy se nejednalo o dokument, který by byl v popředí politické pozornosti, dokonce ho mnoho států původně ani nechtělo. Jsem přesvědčená, že řada čtenářů pravděpodobně o HTA slyší poprvé.

Pro mě byl ale jedním ze stěžejních za posledních 5 let mého života. Sama bych ho zařadila do kategorie takové té dlouhodobé neviditelné politické práce, která však má často největší reálný dopad na životy lidí. Nařízení pravděpodobně nezmění chod dějin, ale dle mého názoru zlepší práva pacientů a zlepší jejich přístup k léčbě, a to je podstatné.

Nová pravidla předpokládají spolupráci členských států EU v oblasti společného klinického hodnocení a společných vědeckých konzultací o zdravotnických technologiích. Tato společná práce pak poskytne národním zdravotnickým orgánům cenné vědecké informace při rozhodování o cenách a úhradách za léky či zdravotnické prostředky. Účelem nového nařízení je, aby účinek nových léků, či zdravotnických prostředků napříště neposuzoval pro účel úhrad z veřejného zdravotního pojištění každý členský stát zvlášť sám, ale všichni měli k dispozici jedno společné. Tím se ušetří peníze a sjednotí se praxe napříč EU, čímž by se měla také srovnat práva pacientů v různých částech EU. Taktéž se mi podařilo s kolegy prosadit, aby pacienti skrze pacientské organizace měli v tomto posuzování větší slovo. Nebudu Vám lhát, dokument není ideální a spíše pomůže menším členským státům jako jsme my. Ti velcí si nadále pojedou svoje. Nicméně, stále je to první důležitý krůček ke spravedlivější zdravotní péči napříč EU. Tímto dokumentem byla, dle mého názoru, uzavřena jedna etapa předkoronavirového evropského zdravotnictví (návrh se datuje až na přelom let 2016-2017). Všechna další legislativa v této oblasti již bude přijímána pouze v kontextu současné krize, neboť do pandemie bylo zdravotnictví na úrovni EU pouze Popelkou. Po dekádách stagnace to vypadá, že se to konečně změní a zdravotnictví se v EU dostane do popředí politických priorit. Velmi se na to těším.