Podle vyjádření OSN jsou celé dvě třetiny z asi 28 milionů obyvatel v tísni a potřebují humanitární pomoc. Tento tristní stav je následkem probíhající občanské války a vede k největší humanitární krizi ve světě.

Kořeny konfliktu sahají hluboko do minulého století. Pro tuto oblast je typické, že se jedná o střet náboženských větví islámu a kmenových struktur v boji o moc a o nerostné bohatství. Po sjednocení země v devadesátých letech došlo k několika střetům. Jednalo se mimo jiné i o odpor proti prezidentovi Alí Abdalláhu Sálihovi, který vládl Severnímu Jemenu od roku 1978 a poté byl prezidentem sjednocené země. Svoji pozici si udržel až do roku 2011, kdy výměnou za beztrestnost rezignoval. Po Sálihovi převzal ve stejném duchu vedení Jemenu prezident Abdar Rabbú Mansúr Hádí.

Současná občanská válka v Jemenu se rozpoutala na vlně arabského jara. Země trpěla vysokou nezaměstnaností, chudobou a nespokojeností s vládnoucí rodinou Sálihů. Jemen byl ve světle tamních událostí připravený na změnu poměrů.

Probíhající konflikt se rozhořel v září 2014. Šíitští povstalci, tak zvaní Hútíovci (podle Husajna Badra ad-Dína al-Hútíi, který vedl povstání v roce 2004), obsadili roku 2014 město Sanaa. Od té doby situace eskaluje. V minulém roce, po zavraždění bývalého prezidenta Sáliha, došlo k dalšímu prohloubení bojů.

Vládnoucí režim krutě bojující proti povstalcům je nejvíce podporován Saúdskou Arábií, která stojí v čele intervenčních vojsk. Mezi podporovatele režimu patří dále Egypt, Kuvajt, Spojené arabské emiráty a další státy z oblasti Blízkého východu a severní Afriky. Na straně rebelujících šíitských Hútíovců stojí nejen šíitský Írán, ale třeba i Katar. Katar původně v konfliktu podporoval Saúdskou Arábii. Po začátku embarga a blokády od Saúdské Arábie a dalších států, které se angažují i v konfliktu v Jemenu, začal Katar podporovat šíitské vzbouřence.

Saúdská Arábie nakupuje v USA zbraně a do USA posílá ropu. Je neomluvitelné, že koalice cizích vojsk pod vedením Saúdské Arábie zasahuje v Jemenu i proti civilním cílům. Páchá válečné zločiny za dohlížení a podpory od západních zemí. USA, Francie i Spojené království poskytují zbraně a podporu pro Saúdskou Arábii při útocích na šíitské síly v Jemenu. Podle některých zdrojů v Jemenu operují i žoldnéři z USA.

Prázdná hesla, zneužitá USA pro vojenské vměšování do Sýrie a jiných zemí regionu, se pro situaci Jemenu nepoužívají. Není slyšet o nutnosti podpory »utlačované« skupiny obyvatel. Tato laciná hesla totiž platí jen někde. Jak velký je to kontrast ve srovnání se situací v Sýrii? Tímto konfliktem se nemají lidé ze Západu trápit. Petrodolary se těží výhradně jinde a geopolitický vliv v oblasti Jemenu není pro státy NATO klíčový.

»Pomocné ruky« Západu se oběti v Jemenu nedočkají. Pohledy západních zemí se stáčejí bokem a humanitární krizi ignorují. Spravedlnost není měřítkem. Nerozhoduje, co a jak se v dané zemi děje. Rozhoduje, kdo je spojencem USA a kdo ne.

Na celém konfliktu je nejhorší dopad na civilní obyvatelstvo. Lidé včetně dětí trpí a umírají hladomorem. Ten zasáhl rozsáhlé oblasti po blokádě přístavů a zásobovacích cest. Tato blokáda byla vojenským rozhodnutím s cílem donutit vzbouřence ke kapitulaci. Následkem přerušení zásobování je až 400 tisíc dětí v ohrožení akutní podvýživou. Miliony Jemenců musely opustit své domovy. Oběti civilního obyvatelstva jsou velké. Podle dostupných zdrojů se jedná až o 40 tisíc obětí války. Z toho tři čtvrtiny civilních obětí padlo po útocích koalice států vedené sunitskou Saúdskou Arábií.

Saúdská Arábie, jako čtvrtá země v pořadí ve výdajích na armádní rozpočet a jedna z nejbohatších zemí, vede konflikt proti povstalcům v jedné z nejchudších zemí světa. Jedná se o velmi nerovný boj, který trvá už mnoho let. V této válce se Saúdská Arábie neštítí cíleně útočit na civilní cíle, chladnokrevně nechává vyhladovět obyvatelstvo a obětí přibývá. Jemen a jeho obyvatelé trpí.

Tyto praktiky provádí monarchie, kde se likvidují nepohodlní novináři. Autokratický režim Saúdské Arábie je podle organizace Reportérů bez hranic mezi nejhoršími zeměmi v indexu novinářské svobody. Poslední obětí útlaku byl nepohodlný novinář Džamál Chášakdží. Ten byl podle zdrojů z Turecka usmrcen a rozřezán poté, co vstoupil v Turecku do budovy ambasády Saúdské Arábie.

I když tento akt na ambasádě Saúdské Arábie způsobil napětí i mezi západními spojenci, krom vyjádření pro média se nic hmatatelného nestalo. USA, Francie i Spojené království jsou stále spojenci Saúdské Arábie. Diplomaticky zasahují jen tam, kde je to zrovna výhodné při vytváření představy mocného nepřítele, který ospravedlňuje zbrojení.

Na tomto konfliktu je vidět selektivní práce s informacemi sdělovacích prostředků. Občanská válka v Jemenu nedostává ve srovnání například s konfliktem v Sýrii v médiích prostor. Navzdory tomu, že situace je pro tamní obyvatele v mnohém závažnější. Proč tento konflikt nedostává prostor ve sdělovacích prostředcích? Proč se mnohé státy NATO domnívají, že mezinárodní právo má sloužit pouze a jedině k osočování těch »druhých«? Jak státy EU mohou prodávat Saúdské Arábii zbraně a zároveň na svém štítu nosit obhajobu lidských práv a obranu míru? Přišel čas si vybrat – buď krvavé peníze, nebo rozvoj míru a mezinárodního práva.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně Evropského parlamentu a místopředsedkyně ÚV KSČM