Podle vyjádření OSN jsou celé dvě třetiny z asi 28 milionů obyvatel v tísni a potřebují humanitární pomoc. Tento tristní stav je následkem probíhající občanské války a vede k největší humanitární krizi ve světě.

Kořeny konfliktu sahají hluboko do minulého století. Pro tuto oblast je typické, že se jedná o střet náboženských větví islámu a kmenových struktur v boji o moc a o nerostné bohatství. Po sjednocení země v devadesátých letech došlo k několika střetům. Jednalo se mimo jiné i o odpor proti prezidentovi Alí Abdalláhu Sálihovi, který vládl Severnímu Jemenu od roku 1978 a poté byl prezidentem sjednocené země. Svoji pozici si udržel až do roku 2011, kdy výměnou za beztrestnost rezignoval. Po Sálihovi převzal ve stejném duchu vedení Jemenu prezident Abdar Rabbú Mansúr Hádí.

Současná občanská válka v Jemenu se rozpoutala na vlně arabského jara. Země trpěla vysokou nezaměstnaností, chudobou a nespokojeností s vládnoucí rodinou Sálihů. Jemen byl ve světle tamních událostí připravený na změnu poměrů.

Probíhající konflikt se rozhořel v září 2014. Šíitští povstalci, tak zvaní Hútíovci (podle Husajna Badra ad-Dína al-Hútíi, který vedl povstání v roce 2004), obsadili roku 2014 město Sanaa. Od té doby situace eskaluje. V minulém roce, po zavraždění bývalého prezidenta Sáliha, došlo k dalšímu prohloubení bojů.

Vládnoucí režim krutě bojující proti povstalcům je nejvíce podporován Saúdskou Arábií, která stojí v čele intervenčních vojsk. Mezi podporovatele režimu patří dále Egypt, Kuvajt, Spojené arabské emiráty a další státy z oblasti Blízkého východu a severní Afriky. Na straně rebelujících šíitských Hútíovců stojí nejen šíitský Írán, ale třeba i Katar. Katar původně v konfliktu podporoval Saúdskou Arábii. Po začátku embarga a blokády od Saúdské Arábie a dalších států, které se angažují i v konfliktu v Jemenu, začal Katar podporovat šíitské vzbouřence.