Děkuji za slovo, pane předsedající.

Vážené ministryně, vážení ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu s dovolením trochu delší, ale doufám, že to vadit nebude. Jen krátce okomentuji vývoj, protože přece jenom ten tisk tady s námi je už dlouho, myslím že od loňského března, a ta materie dokonce od začátku volebního období, ale doznalo to veskrze pozitivních změn, nicméně pak ještě nějaké další změny budeme za Piráty navrhovat a budu rád, pokud si je přečtete a případně podpoříte. Budu i k dispozici třeba pro další informace.

Co se týče toho společného komplexního pozměňovacího návrhu, který přijal výbor pro obranu, jak už tady říkal pan zpravodaj, tak si myslíme, že ten to vylepšuje poměrně značně a plně se s ním ztotožňujeme a podpoříme ho. A stejně tak požádám o podporu vás, milé kolegyně, milí kolegové, prostřednictvím pana předsedajícího.

Jako nejzásadnější problémy z našeho pohledu tam vlastně bylo to, co ty nástroje detekce mají vykonávat a aby nemohly číst obsah internetové komunikace a teď už vlastně v tom společném pozměňovacím návrhu je jasně vydefinováno, že se sledují pouze metadata, nikoliv tedy obsah, čili to NetFlow internetu, to je to, co to Vojenské zpravodajství potřebuje, takže to je velký krok k lepšímu. A potom stejně tak vlastně lepší nastavení té spolupráce s těmi velkými operátory, že vlastně instalovat ty nástroje detekce bude nutné pouze v krajním případě a jinak to bude o nějaké partnerské spolupráci mezi Vojenským zpravodajstvím a těmi operátory. Stejně tak tedy, jak už říkal pan zpravodaj, takže ty nástroje detekce nemohou být aktivní v zařízení, že budou pouze sledovat.

Co tam zůstává trochu diskutabilní a sporné, jsou ty samotné aktivní zásahy. To je koneckonců gros toho návrhu. A my chápeme, že Vojenské zpravodajství nemůže nám jako poslancům říkat o těch operacích dopodrobna, jak fungují. A já chápu, že tuto pravomoc potřebují a rozhodně jsem si vědom hrozeb v kyberprostoru, které nám hrozí, a potřeby Vojenského zpravodajství, aby bylo operativní a akceschopné. Nicméně stále to zůstává diskutabilní. V tomhle bodě bych chtěl poděkovat Vojenskému zpravodajství za konstruktivní dialog s námi jako s poslanci. Trochu mě mrzí, že tady není pan ministr, byť chápu, že je indisponován, ale bohužel pan ministr nebyl moc aktivní ani předtím, třeba se nezúčastnil semináře loni v létě v Poslanecké sněmovně. A skutečně u takovéhoto bodu, který ještě v té předchozí verzi v mezirezortním připomínkovém řízení byl vlastně bombardován ze všech možných připomínkových míst, třeba z Úřadu pro ochranu osobních údajů a tak dále, že se tam musí důsledně vážit ta proporcionalita těch aktivních zásahů, tak si myslím, že za to by měl pan ministr převzít politickou odpovědnost a být aktivnější ve vysvětlování jak nám jako Sněmovně, tak veřejnosti, tak doufám, že se zúčastní aspoň třetího čtení a převezme za něj politickou zodpovědnost. Přece jenom to není práce Vojenského zpravodajství to tady obhajovat před poslanci.

Takže to jen stručně k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu, k těm změnám pozitivním, k tomu, co tam třeba ještě zůstává problematické.

A co se tedy nevešlo do toho společného pozměňovacího návrhu, tak jsem nahrál do systému pět pozměňovacích návrhů. Jako asi nejzásadnější vnímám pozměňovací návrh 7255, a to jest spolupráce s Policií České republiky. Já s dovolením načtu i plné odůvodnění, protože tento zákon, byť není úplně nějak výrazně mediálně propíraný, tak to vnímám jako skutečně důležitou materii z pohledu občanských svobod a soukromí a jedná se skutečně o poměrně velký precedent pro tak mocnou instituci, jako je Vojenské zpravodajství.

Systematickým výkladem navrhovaného ustanovení § 16f odst. 6) lze dospět k závěru, že "poskytnutím součinnosti" je provádění aktivních zásahů na žádost Policie České republiky. Navrhujeme vyškrtnout z návrhu změny zákona tu možnost, aby Vojenské zpravodajství v souvislosti s činnostmi a opatřeními v kybernetickém prostoru mohlo poskytovat součinnost na žádost Policie České republiky.

V § 16b odst. 1) předkládaného návrhu změny zákona je uvedeno, že při provádění činností a opatření vykonávaných v souvislosti se zajišťováním obrany státu v kybernetickém prostoru spolupracuje Vojenské zpravodajství s bezpečnostními sbory, kam spadá také Policie České republiky. Z toho plyne, že spolupráce a součinnost na předávání informací mezi Vojenským zpravodajstvím a Policií České republiky by vyškrtnutím uvedeného ustanovení zůstala nedotčena. Vojenské zpravodajství tak může využívat informace od Policie České republiky pro zajišťování obrany České republiky a využít je k rozhodování o nutnosti aktivního zásahu standardním způsobem.

V zákoně o Policii České republiky, pak nejsou účely zajišťování bezpečnosti České republiky v kybernetickém prostoru Policí České republiky stanoveny. V závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace je uvedeno, že pravomoci Policie České republiky v oblasti kybernetických hrozeb je boj proti kyber-kriminalitě a kyber-terorismu s odkazem na celou řadu trestných činů. Jediným smysluplným výkladem navrhovaného ustanovení v § 16f odst. 6) pak je oprávnění k provádění aktivních zásahů Vojenským zpravodajstvím při předcházení trestné činnosti Policií České republiky.

Pravomoc provádět aktivní zásahy na žádost Policie České republiky je podle nás nepřijatelné a prolamuje zásady vedení trestního řízení. Policie České republiky by po schválení navrhované úpravy mohla pro boj s kriminalitou úkolovat Vojenské zpravodajství, což je nežádoucí stav. Trestní řízení je obecně vedeno tím, že jednotlivé úkony, které zasahují do práv občanů, jsou závislé na soudním přezkumu. Na rozdíl od toho jsou pravomoci Vojenského zpravodajství v navrhované právní úpravě v kompetenci výkonné moci a nepodléhají předchozímu soudnímu přezkumu. Výsledkem schválení navrhované právní úpravy by bylo oprávnění, které by bylo potenciálně zneužitelné s možnými dalekosáhlými důsledky.

Takže my navrhujeme explicitně vyškrtnout ty aktivní zásahy na žádost Policie České republiky. Pozměňovacím návrhem 7256 rozšiřujeme kontrolu Vojenského zpravodajství.

Silný mechanismus kontroly a dohledu je zásadní součástí odpovědného fungování zpravodajských služeb. Intenzita dohledu kontrolních orgánů by proto měla odpovídat pravomocem, které jsou Vojenskému zpravodajství svěřeny. To je také jeden ze závěrů zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva. Zmíněná zpráva porovnala činnosti a zákonné ukotvení zpravodajských služeb ve státech Evropské unie. Stanovisko 3 zprávy uvádí: Členské státy EU by měly zřídit spolehlivý rámec dohledu odpovídající pravomocem a kapacitám zpravodajských služeb. Členské státy by orgánům dohledu měly rovněž poskytnout pravomoc zahajovat vlastní vyšetřování jakož i trvalý, úplný a přímý přístup k informacím a dokumentům nezbytným k plnění jejich role.

Z důvodu naplnění dostatečné kontroly Vojenského zpravodajství na úseku kybernetické obrany by měl být výčet v odst. 1) § 16l, který vyjmenovává informace poskytované bez vyzvání Vojenským zpravodajstvím během prováděné kontroly, doplněn o zprávy o činnostech Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru podle § 16i. Dále původní znění návrhu změny zákona vyžaduje jmenovité označení kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny namísto pouhého a neurčitého označení "Poslanecká sněmovna". Znění zákona navíc vyžaduje specifikovat výčet informací podléhajících kontrole jak paragrafem, tak jejich legislativním označením.

V původním znění návrhu nového § 16l odst. 2) byly vyjmenovány informace, o které by mohly kontrolní orgány při kontrole požádat, ale současně nestanovil povinnost Vojenského zpravodajství tyto informace poskytnout. Mohlo by dojít k situaci, že Vojenské zpravodajství by bylo kontrolním orgánem o informace požádáno, ale Vojenské zpravodajství by odmítlo požadované informace vydat, přičemž by byla dodržena litera zákona. Je nezbytné znění zákona změnit tak, že Vojenské zpravodajství je povinno informace na požádání také vydat.

Dále navrhujeme, aby § 16l odst. 2), který stanovuje informace vydávané Vojenským zpravodajstvím na požádání kontrolujících orgánů, byl doplněn o další dokumenty. Jedná se o zprávy o nedostatcích v oblasti zajišťování ochrany dat a informací, které zpracovává inspektor pro kybernetickou obranu, a dohody o spolupráci mezi Vojenským zpravodajstvím a provozovateli sítě podle § 16b odst. 2). Především zařazení dohody o spolupráci mezi Vojenským zpravodajstvím a provozovatelem sítě podle § 16b odst. 2) je žádoucí, protože se jedná o veřejnoprávní subordinační smlouvu, která nahrazuje rozhodnutí o umístění nástroje detekce podle § 16e, které již podle původního návrhu je zařazeno mezi dokumenty podléhající kontrole.

Je žádoucí, aby možnost provádění kontroly Vojenského zpravodajství měl nejen orgán nezávislé kontroly, ale také Stálá komise pro kontrolu činností Vojenského zpravodajství Poslanecké sněmovny. Za kontrolní orgány Vojenského zpravodajství, které jsou nezávislé na výkonné moci, lze považovat dva orgány: kontrolní orgán Poslanecké sněmovny a dále orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky.

Podle původně navrhovaného znění by pravomoc provádět kontrolu na základě podnětu provozovatele sítě měl jen orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb, ale neměl by ji orgán Poslanecké sněmovny. Tento stav je nežádoucí z důvodu faktické neexistence orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb a nejistoty, zda bude v blízké době ustaven, také pokud by došlo ke změnám na základě návrhů změn zákona, tudíž hrozí, že by uvedenou kontrolu nikdo nevykonával.

V pozměňovacím návrhu 7257 se opět rozšiřují zprávy sněmovní komise. Je žádoucí, aby zpráva o činnostech a opatřeních Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, obsahovala minimální povinný rozsah informací. Do § 16i odst. 1) navrhujeme proto druhou větu, která obsahuje výčet minimálního povinného rozsahu informací. Výčet informací zahrnuje základní činnosti a opatření, které Vojenské zpravodajství při obraně státu v kybernetickém prostoru vykonává. Tento minimální povinný rozsah informací vytvoří pro kontrolní orgány indikátory, na základě kterých může hodnotit změny v průběhu jednotlivých let. Pomůže to nejen lépe kontrolovat Vojenské zpravodajství v rozsahu svých pravomocí, ale také rozpoznat do budoucna potřebu posílit úsek kybernetické obrany.

V pozměňovacím návrhu 7258 - ten se také týká té kontroly přes sněmovní kontroly. Silný mechanismus kontroly a dohledu je zásadní součástí odpovědného fungování zpravodajských služeb. Intenzita dohledu kontrolních orgánů by proto měla odpovídat pravomocem, které jsou Vojenskému zpravodajství svěřeny. To je také jeden ze závěrů zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva, jak už jsem zmiňoval. Zmíněná zpráva porovnávala činnosti napříč státy, jak už jsem říkal. A důležité je, že jednou ze základních zásad v demokratickém právním státě je princip brzd a protivah, který představuje mechanismus dělby moci ve státě. Moc zákonodárná vykonává kontrolní činnost moci výkonné, což je princip, který by se měl promítnout také do předkládaného návrhu. V § 16l odst. 3) je řešeno vyslovení závěru na základě skutečností, které zjistí inspektor pro kybernetickou obranu. Je žádoucí, aby jedním z orgánů, který svůj závěr k prošetření vysloví, bude vedle institucí moci výkonné také orgán moci zákonodárné. Z tohoto důvodu navrhujeme, aby bylo ustanovení doplněno o Stálou komisi pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství Poslanecké sněmovny. Je žádoucí, aby možnost vyslovit svůj závěr měl nejen orgán nezávislé kontroly, ale také Stálá komise pro kontrolu činností Vojenského zpravodajství Poslanecké sněmovny. Jak už jsem říkal u předchozího odůvodnění, jde o to, že ten orgán nezávislé kontroly ještě není funkční, a tudíž by stejnou možnost měla mít ta sněmovní komise.

A dostávám se k poslednímu pozměňovacímu návrhu. Děkuji vám tímto za trpělivost. To se týká, jak už tady zmiňoval i pan zpravodaj i paní vládní zmocněnkyně pro lidská práva, toho orgánu nezávislé kontroly, který už je ustavený, ale je problém ho obsadit. A já kvituji, že ve společném pozměňovacím návrhu se to řeší. Nicméně v zájmu toho, aby byl skutečně obsazený, jsme se rozhodli jít ještě o trochu dále a zjednodušit řekněme ty podmínky pro jeho obsazování.

Rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb stanoví primárně zákon o zpravodajských službách České republiky. Činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády, Poslanecké sněmovny a orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky. Orgán nezávislé kontroly do dnešního dne nezahájil svoji činnost, neboť vláda Poslanecké sněmovně kandidáty na volbu za dobu více než dvou let účinnosti této úpravy ani nenavrhla. Základním důvodem této skutečnosti je pravděpodobně nízký počet osob, jež by splňovaly zákonem vymezená kritéria. V návrhu změn zákonů, která je v současnosti v PSP, je navrhována změna zákona o zpravodajských službách České republiky tak, aby byla snížena vymezená kritéria pro výběr členů orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb. Tento návrh vyškrtává kritérium nutnosti nominace dvojnásobného počtu členů, než je počet obsazovaných míst členů orgánu nezávislé kontroly, a dále nutnost vysokoškolského vzdělání v oboru právo. Jedná se o krok správným směrem, ale není jisté, zda bude pro obsazení orgánu nezávislé kontroly dostatečný. Je nutné, aby orgán nezávislé kontroly fungoval a pro jeho ustavení nebyly kladeny v praxi obtížně splnitelné podmínky a výkon funkce byl dostatečně odměňován.

Navrhujeme proto návrh změny zákona doplnit o další změny v § 12e a § 12h tak, aby ustanovení umožnilo obsazení orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb. Navrhujeme snížit věkovou hranici pro člena ze 40 let na 30 let. Navrhujeme snížit počet let, kdy člen orgánu nezávislé kontroly nebyl příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostního sboru České republiky, vojákem z povolání nebo zaměstnancem ozbrojených sil České republiky ze tří na jeden rok. A konečně navrhujeme zvýšit finanční ohodnocení za výkon funkce člena orgánu nezávislé kontroly. Je potřeba dostatečného finančního zajištění členů orgánu nezávislé kontroly, aby byl výkon funkce dostatečně motivující k omezením života, která funkce přináší. Lepší finanční zajištění by navíc také zvýšilo prestiž funkce a snížilo riziko úplatnosti člena. Pro rok 2020 - tak to už není aktuální - by člen orgánu nezávislé kontroly dostával za výkon funkce 25 300 Kč měsíčně, což odpovídá současnému platovému koeficientu 0,25. Navrhujeme zvýšit platový koeficient na 0,75 - odpovídající 75 700 Kč měsíčně, což by současně nepředstavovalo významné navýšení státního rozpočtu.

Ještě doplním, já jsem tento poslední pozměňovací návrh ještě aktualizoval. Původně jsme navrhovali ještě, že by se vyškrtla neslučitelnost, že by v tom orgánu nezávislé kontroly mohli zasedat senátoři a soudci, ale nakonec po úvaze jsme změnili názor a myslíme si, že by to skutečně mělo být neslučitelné a neměli by tam zasedat senátoři či soudci, takže jsme ten pozměňovací návrh zkrátili.

Já každopádně doufám, že se ten orgán nezávislé kontroly podaří naplnit, aby začal fungovat. A poprosím vás o podporu těch pozměňovacích návrhů rozšiřujících naši tady sněmovní pravomoc kontrolovat zpravodajskou službu, která má moc a kompetence, což je správně, aby zajišťovala kybernetickou obranu státu. Ale v demokratickém právním státě by měla být vyvážená dostatečnou kontrolou. A také poprosím o podporu pozměňovacího návrhu, aby nemohlo Vojenské zpravodajství explicitně provádět aktivní zásahy na žádost Policie České republiky v nějakých trestních věcech tady domácích, protože Vojenské zpravodajství má zajišťovat jen a pouze obranu státu.

Děkuji vám za pozornost. A před třetím čtením budu rád, pokud se budeme moct ještě pobavit případně o našich pozměňovacích návrzích, jestli jsou pro vás přijatelné. A ještě jednou děkuji všem, kteří dopomohli k tomu, že jsme společně mohli předložit ten komplexní pozměňovací návrh, který tu materii značně vylepšuje. Děkuji za pozornost.