„Za Piráty jsme navrhli na jednání i bod k situaci v Bělorusku. Letošní prezidentské volby v zemi totiž nesplnily žádnou ze základních demokratických náležitostí a následné represe Lukašenkova režimu vůči jeho vlastním občanům jsou nepřijatelné. Proto jsme spolu se zástupci KDU-ČSL, TOP 09 a STAN prosadili usnesení, aby Sněmovna jasně odsoudila násilné a zjevně nepřiměřené policejní zásahy vůči běloruským obyvatelům. Tito lidé se neprovinili ničím jiným, než že protestují proti nedemokratickému a neférovému průběhu prezidentských voleb v jejich vlastní zemi,“ uvedl pirátský poslanec František Kopřiva, jeden z předkladatelů usnesení.

Druhé schválené usnesení vyzývalo Sněmovnu, aby vyjádřila solidaritu s rodinami usmrcených, stejně jako se zraněnými a mučenými běloruskými občany. „Rovněž požadujeme, aby došlo k propuštění politických vězňů a nezávislému vyšetření represí ze strany běloruského režimu. Věříme, že odsouzení násilí vůči pokojným demonstrantům ze strany totalitního režimu a solidarita s politickými vězni navazuje na český odkaz 17. listopadu a našeho boje za svobodu. Přijaté usnesení je také v souladu se stanoviskem ostatních států Evropské unie, což považuji za důležitý předpoklad silné jednotné zahraniční politiky EU,“ popsal Kopřiva, který působí jako místopředseda Výboru pro evropské záležitosti, s tím, že původně Piráti navrhovali ještě další usnesení. Ta ale vládní koalice zamítla.

„Nechápu, proč vládní koalice neodsouhlasila usnesení, že Sněmovna neuznává oficiální výsledky běloruských voleb, když se na tomtéž domluvili předsedové vlád včetně Andreje Babiše na mimořádném summitu Evropské rady. Stejně tak mi není jasné, proč vládní poslanci odmítli požadavek na uvalení cílených sankcí na představitele režimu, i když to ministr zahraničí Tomáš Petříček podpořil na úrovni Rady EU,” dodal poslanec.

Plné znění obou pirátských návrhů na usnesení Sněmovny k situaci v Bělorusku, které podpořilo plénum:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky:

1. odsuzuje násilné a zjevně nepřiměřené policejní zásahy vůči běloruským občanům protestujícím proti nedemokratickému a neférovému průběhu prezidentských voleb v jejich zemi. Svoboda slova a shromažďování je základním lidským právem, jehož násilné potlačování nesmí mít v evropském prostoru místo;
2. vyjadřuje solidaritu s rodinami usmrcených, stejně jako se zraněnými a mučenými běloruskými občany, požaduje propuštění politických vězňů a nezávislé vyšetření represí ze strany běloruského režimu.