Zhruba před třemi týdny jsme byli svědky kulminace veřejně probíhající diskuse, k níž se schylovalo zhruba od setkání prezidenta Petra Pavla s J. J. dědičným princem Aloisem z Lichtenštejnu na Valném shromáždění OSN. Tato diskuse byla ve svém základu vyvolána prohlášením prezidenta Petra Pavla, který vyjádřil podporu poslednímu smírnému návrhu ze strany knížecího domu Lichtenštejnů.

Podotýkáme, že tento návrh byl předložen za situace, kdy náš stát čelí řízení před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku. A je velmi pravděpodobné, že směřuje k ponižujícímu fiasku, kdy bude zkonstatováno, že celý ústavní systém tohoto státu se snažil zakrýt a zpětně posvětit kolosální úřední krádež polo-komunistické Třetí republiky a rozhodoval vědomě v rozporu se zásadami práva a spravedlnosti (důvody tohoto předpokládaného výsledku jsme se podrobněji zabývali v prohlášení ze dne 5. června letošního roku, dostupné ZDE.

Zároveň je třeba říci, že tento návrh byl natolik vstřícný, že rezignoval na spravedlnost, na níž mají knížata z Lichtenštejnu právo. Lichtenštejnové totiž přislíbili, že se de facto vzdají vlastnictví majetků, na něž dle svého přesvědčení, i z objektivních důvodů, mají nárok. Tento nanejvýše velkorysý návrh se zpočátku, zdá se, těšil podpoře jak prezidenta republiky, jemuž Koruna Česká, přestože bytostně nesouhlasí se samotnou existencí jeho úřadu, byla vděčna za opětovné otevření této otázky, tak i přinejmenším části české vlády.

Leč realita byla nakonec zcela jiná. Jakmile se tento návrh stal jen trochu medializovaným, ukázalo se, že téměř nikdo z českých aktérů nemá odvahu jít do skutečných důsledků. Na straně Petra Pavla jsme viděli odporný alibismus, když si náhle uvědomil, že vlastně pouze informoval vládu, a že na to vlastně sám nemá názor, a že on nic.

Pokud jde o vládu, tak ta se zjevně rozhodla hrát vabank a doufá, že celá věc nakonec skončí na tom, že přeci nelze prolomit Benešovy dekrety, a žádný majetek se vracet nebude. Na tomto místě musíme opětovně podotknout, že v žádném případě nejsme pro plošné zrušení dekretů a vracení majetku prokazatelným zrádcům a válečným zločincům. Není však žádný důvod, proč by nemělo být přezkoumáváno, zdali vždy byly dekrety aplikovány správně a podle práva.