Až dojemná péče, kterou naše současná vláda věnuje krizi v OKD, mne díky kritické situaci v českém zdravotnictví vede k těmto dvěma otázkám až námětům:

1. Proč Vaše ministerstvo nepřijde s bezpochyby oprávněným návrhem, aby zdravotní sestry, zvláště z nepřetržitých lůžkových provozů, měly po odpracování dostatečného počtu let rovněž nárok na jistý předčasný odchod do důchodu, podobně jako jiné profese. Jejich práce je enormně namáhavá. Mj. oproti jiným povoláním ani 130 kg pacient není považován za břemeno. A ke všemu se v drtivé většině jedná o ženy! Provozní podmínky pak ne vždy umožňují převést je v závěru jejich kariéry na jednosměnný ambulantní provoz. Další argumentace snad netřeba. Osobně mne udivuje, že o něčem podobném dávno neuvažovali jak profesní organizace či levicové strany, tak ani vlivní odboráři.

2. Je všeobecné známo (včetně objektivních důvodů), že dlouho tzv. ústavní pohotovostní služba v nemocnicích (ÚPS) je lékaři zajištěna v mnohých případech toliko za cenu DPČ. Je však pro mne smutným překvapením, že údajně se DPČ nepočítá do budoucí penze! Teprve prý od roku 2011 a to jedině v případě, že příjem za ni překročí 10.000 Kč měsíčně – včera ČR dvojka. Je toto pravda? A je-li, tak proč? Pak věřím, že naše koaliční vláda velmi rychle tuto smutnou skutečnost napraví. A to bezpochyby retrospektivně. V opačném případě totiž příliš nelze hovořit o spravedlnosti, rovnosti si jednotlivých povolání. Natož před zákonem. O to smutnější, že u profesí ve veřejném zájmu, které mnozí tak rádi nazývají posláním.