Milé kolegyně, vážení kolegové, pane ministře,

já jsem si svoje vystoupení rozdělil do takových dvou částí. Ta první část se týká transpozice vládního návrhu zákona jako takového a v té druhé části se vám pokusím vysvětlit a přiblížit vám, proč se ta ochrana nebude týkat některých dodavatelů potravin do obchodních řetězců a jaké nekalé praktiky tím vlastně vymažeme.

Takže ta první část, v podstatě transpozice směrnice v podobě vládního návrhu změny zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů v navržené podobě, je nebezpečná varianta, která znamená dle mého názoru tyto problémy: Žádná společnost v pozici dodavatele nebude požívat ochrany proti nekalým obchodním praktikám, pokud spolu s obratem propojených osob překročí limit 350 milionů euro, když bude v postavení subjektu s významnou tržní silou. Toto bude citelné zejména ve vztazích potravinářských společností ve vztahu k obchodním řetězcům. Dosud byl zákon koncipován tak, že se vztahoval pouze na takzvaný poslední úsek zemědělského a potravinového řetězce, tj. na odběry potravin právě do zmiňovaných obchodních řetězců.

Návrh naopak neobsahuje ani - na rozdíl současného platného zákona - vratitelnou právní domněnku, aby bylo možné prokázat, že s ohledem na situaci na trhu odběratel významnou tržní sílu už nemá. Významná tržní síla už nebude takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit odběratel bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin. Významnou tržní sílu bude mít kupující nebo dodavatel odvozenu pouze z obratu. V praxi to pro všechny společnosti v zemědělském a potravinovém řetězci bude znamenat, že pokud zůstanou zachována obratová pásma, tak každá společnost, která překročí obratová kritéria, bude muset mít k dispozici při jednání o smlouvě obrat vypočítaný spolu s propojenými osobami, to znamená, návrh nezobrazuje, za jaké produkty by byl obrat dosažen. Ve spojení s tím, že v 3a odst. 14 je stanoveno, že odběratel a dodavatel si při jednání o smlouvě na vyžádání druhé smluvní strany vzájemně poskytnou informaci o výši svého ročního obratu. To jistě bude činit nemalé potíže.

Striktně postupováno v souladu s návrhem by si měl každý odběratel svého dodavatele rozdělit podle obratových pásem a určit, zda je v postavení odběratele s významnou tržní sílou či nikoliv. V praxi také bude muset dojít k přepracování veškerých smluv podniky působícími v zemědělském a potravinovém řetězci, protože novela zákona o významné tržní síle stejně jako stávající zákon vyžaduje písemnou formu smlouvy pro dodávku zemědělských a potravinářských produktů a musí mít určité náležitosti, jako je cena, výše slevy z ceny nebo způsob jejího určení, splatnost nesmí být delší než 30 dnů ode dne doručení faktury, specifikace nákupní akce, je-li ujednána. Mechanické převzetí nekalých obchodních praktik ze směrnice může při aplikaci na zemědělské podniky činit potíže, neboť při obchodu se zemědělskými komoditami se uplatňují jiná pravidla než při prodeji potravinářských výrobků do obchodní sítě za účelem jejich prodeje spotřebitelům.

Asi by bylo dobré nekalé obchodní praktiky rozdělit na dvě skupiny - například ty, které jsou zakázány při dodávkách do řetězců, a na ty ostatní, které by se mohly vyskytovat pouze u zemědělských podniků. Také je třeba počítat s tím, že dozor nad dodržováním novely zákona o významné tržní síle je svěřen Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a za nedodržení jsou stanoveny citelné sankce. Úřad má v případě významné tržní síly obdobné pravomoci jako u zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. V krajním případě to znamená, že ačkoliv ve skutečnosti k používání nekalých obchodních praktik nebude docházet, ÚOHS bude šetřit jakýkoliv i vykonstruovaný podnět a sankce zde může být až 10 milionů nebo 10 % z čistého obratu, což je samozřejmě částka likvidační.

Pokud bych měl vládní návrh nějakým způsobem upravit, neměl by obsahovat obratová pásma. Od argumentace, že nekalé obchodní praktiky by měly být zakázány bez ohledu na dosažený obrat, to je bez dalších podmínek, by vyjmenované praktiky byly zakázány. To by sice dopadlo i na zemědělské podniky, ale také by zůstaly ve hře i námi citované obchodní řetězce, kvůli kterým se vlastně původně zákon o významné síle upravoval. Odstraněním pásem by odpadl rovněž nesmyslný výpočet obratu za účelem zjištění, zda bylo dosaženo obratu 350 milionů euro. Snad by pomohlo i zavedení dalšího obratového pásma, v podstatě přenesením dosavadního zákona, kde by bylo postaveno, že odběratel s významnou tržní sílou je vždy odběratelem nebo aliance odběratelů bez ohledu na dosažený obrat, který nakupuje potraviny za účelem jejich dalšího prodeje nebo přejímá nebo poskytuje služby s nákupem potravin související.