Ministerstvo odmítlo poskytnout informaci z důvodu údajné ochrany soukromí fyzických osob.

Žádost však nesměřovala do oblasti soukromí fyzických osob, ale na úřední činnost úředních osob činných při realizaci vrchnostenské působnosti ministerstva. Ministerstvo se zde nedůvodně odchýlilo od praxe vlastního rezortu, kdy např. v rozhodnutí o pokutě za nenošení náhubku udělované Hygienickou stanicí hlavního města Prahy je uváděno nejen jméno a funkce podepisující úřední osoby, ale i jméno věc vyřizujícího úředníka. Tato praxe je běžná i v ostatních správních úřadech.

Není důvod, aby ministerstvo tajilo úřední osoby podílející se na přijetí jeho mimořádných opatření, když nejsou tajena jména osob podílejících se na vydání individuálních správních aktů. Rovněž soud, který rozhoduje o zákonnosti mimořádných opatření, vždy uvede plná jména soudců vydávajících rozhodnutí. I při schvalování zákona v Poslanecké sněmovně a Senátu je veřejně přístupné, jak který poslanec a senátor hlasoval.

Ministerstvo vůbec neuvádí, z jakého důvodu vztahuje na své úředníky podílející se na vydávání nezákonných opatření ochranu soukromí, tedy vydávání mimořádných opatření fakticky ministerstvo považuje za soukromou činnost svých úředníků, což je zjevný nesmysl. Rovněž nezdůvodňuje, proč by se k jeho úředníkům mělo přistupovat jinak, než se přistupuje k zveřejňování jmen poslanců, senátorů, soudců, ale i např. úředníků správních úřadu při vydávání individuálních právních aktů.

Podle principu veřejné správy jako služby občanům a z důvodu ochrany zákonnosti a odpovědnosti výkonné moci, je správné identifikovat úřední osoby, které při své úřední, nikoliv soukromé činnosti, byly účastny na výkonu veřejné správy. Každý člověk, který chce vykonávat činnost ve veřejné správě a ukládat povinnosti občanům s hrozbou milionových pokut, musí unést to, že za této situace je veřejný zájem na tom, aby se pod výsledky své práce podepsal a tato informace byla informací veřejnou.

Převzato z Profilu.